Koterov u Plzně

Proterozoické polštářové lávy ve spilitech kralupsko-zbraslavské skupiny barrandienu.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 49°42,994´

východní délka (S42): 13°26,562´

nadmořská výška: 355 m n. m.

mapa KČT: č. 31 (C6)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Na jv. okraji Plzně, mezi Plzní a Starým Plzencem, 400 m po pravé straně dálnice D5 Praha – Rozvadov se nachází opuštěný tříetážový kamenolom (foto 1, 2, 3, 4, 5 a 6). V lomu je dostatek čerstvého studijního materiálu (foto 7). Přístup na lokalitu je ze silnice Koterov – Starý Plzenec, asi 800 m za Koterovem je vlevo odbočka, která původně byla přístupovou cestou do lomu (foto 8), dnes slouží k přístupu do objektu Technických služeb (mapa 1). Z této cesty vede dnes již částečně zarostlá štěrková cesta do spodního patra lomu (foto 9).

V lomu jsou odkryty typické produkty svrchnoproterozoického vulkanismu v hlavním vulkanickém pruhu barrandienského proterozoika (kralupsko-zbraslavská skupina); mapa 2, obrázek 1. Hlavní horninou je metabazalt (spilit) představující celistvou až velmi jemnozrnnou horninu zelenošedé až téměř černé barvy (foto 10, 11, 12, 13, 14, 15 a 16). Vyskytuje se zpravidla jako intersertální nebo drobně doleritický typ.

Mineralogicky metabazalty charakterizuje asociace albit až albit-oligoklas (An_03-12) a chlorit. Tato minerální asociace vznikla během procesu tuhnutí magmatu nebo v průběhu bezprostředně následující hydrotermální fáze. Analogické horninové typy mohou za určitých okolností vznikat i postmagmatickými přeměnami. Přítomnost albitu je nejčastěji vysvětlována albitizací původních bazičtějších plagioklasů bazaltických hornin. Za zdroj sodíku je považována asimilace hlubinných hornin, koncentrace sodíku a vody v magmatických fluidech, kontaminace intruzí do vodnatých sedimentů nebo do mořské vody, Na-metasomatóza bazaltů mořskou vodou vytlačenou z pohřbených sedimentů nebo nízká regionální metamorfóza a metasomatóza. Doleritický metabazalt obsahuje starší diopsidický pyroxen obrůstaný mladším Ti-augitem, saussuritizované, zčásti aktinolitizované plagioklasy, křemen, Ti-magnetit a leukoxenizovaný ilmenit. Spility jsou silně sekundárně přeměněny. Vedle původního pyroxenu obsahují hojně uralit, chlorit, minerály zoisit-epidotové skupiny, leukoxen a kalcit. Chemické složení metabazaltů indikuje jejich tholeiitický, zřetelně oceánský charakter.

Horniny spilitového charakteru jsou považovány za raně orogenní formaci, typickou pro oblasti trvající pozvolné subsidence, spojené s omezenými a slabými zdvihovými pohyby. Často bývají v malé míře doprovázeny vulkanickými brekciemi, hyaloklastity, metatufy a černými břidlicemi. Téměř všechny vulkanity centrálního vulkanického pruhu barrandienského proterozoika byly postiženy metamorfózou. Jde o nízkostupňovou metamorfózu, projevující se buď prehnitizací a pumpellyitizací nebo epizonální aktinolitizací rozšířenou zejména na Plzeňsku a na Radnicku.

Se spility je na lokalitě spojen výskyt polštářových, místy variolitických láv, obsahujících polštáře elipsoidálního tvaru o rozměrech kolísajících od 1-2 dm do 2-3 m (foto 17, 18, 19, 20, 21 a 22). Horniny polštářů mají většinou běžné metabazaltové nebo spilitové složení, indikující Obsahují zpravidla vyšší podíl alkálií a velmi nízké obsahy železa. Vznik polštářových láv je nejčastěji spojován s podmořskými výlevy a s procesy jejich rychlého ochlazování v podmínkách působícího hydrostatického tlaku. Mělkovodní polštáře (vytvořené v hloubce menší než 500 m pod hladinou) mají dobře vyvinuté radiální pukliny, tenké skelné okraje a vezikuly uspořádané v koncentrických nebo paprsčitých zónách. Hlubokomořské polštáře neobsahují pukliny nebo je mají jen nezřetelně naznačené. Vezikuly dosahují menších rozměrů, okrajové partie mívají vyvinutou variolitickou texturu.

Prostory mezi polštáři jsou vyplněny granulačními brekciemi vzniklými dezintegrací vitrické lávy při styku s vodou. V granulačních brekciích byly zaznamenány fragmenty světle zeleného, často fluidálního skla, které jsou stmeleny drobnými úlomky skla, chloritu, jílovité hmoty a kalcitu. Granulace místy postihuje i celistvou hmotu polštářů; granulační trhlinky bývají vyplněny chloritem, doprovázeným místy krystalky klinozoisitu nebo epidotu. Někdy je výplň mezi polštáři břidličná. V mezipolštářové výplni a na okrajích polštářů silně klesá obsah SiO₂, Na₂O a K₂O a stoupá množství TiO₂, MgO a někdy i Fe₂O₃.

Ve zvýšené j. části lomu při kontaktu s metabazaltem se vyskytuje několik vložek černé břidlice, při kontaktu silně impregnované pyritem, ojediněle s nástřiky jemně intersertálního spilitu. Jejich přítomnost dokumentuje přímou krystalizaci z nízkotemperovaného hydromagmatického roztoku.

Na puklinách a v dutinách metabazaltů a metatufů se na lokalitě nacházejí povlaky nebo polohy hrubě krystalického kalcitu (foto 23, 24 a 25), vytvářejícího místy až 1 cm velké klencové krystaly (foto 26, 27, 28, 29, 30 a 31). Několik cm mocné kalcitové žíly se vyskytují i v samotných metabazaltech (foto 32 a 33). Pyrit tvoří časté impregnace břidličnatých partií. Jeho rozkladem vzniká limonit, sádrovec a sekundární síranové minerály.

Čepek L., Zoubek V. (1961): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR, M-33-XX Plzeň.- NČSAV Praha, 214 s.

Fiala F. (1971): The Upper Proterozoic and Lover Paleozoic geosynclinal volcanisms of the Barrandian area and the Železné hory Mts.- Krystalinikum, 8, 7-25, Praha.

Fiala F. (1977): Proterozoický vulkanismus Barrandienu a problematika spilitů.- Sbor. geol. věd, Geol., 30, 7-247, Praha.

Fiala F. (1977a): Problematika spilitů a keratofyrů.- Acta Univ. Carol., Geol., 1-2, 39-50, Praha.

Fiala F. (1978): The TiO₂–K₂O–P₂O₅ diagram and tectonomagmatic relations of the volcanics of the Barrandian area.- Věst. Ústř. Úst. geol., 53, 333-346, Praha.

Gába Z., Hladilová Š., Houzar S., Skupien P., Vašíček Z., Ziegler V. (2002): Geologické vycházky Českou republikou.- Karolinum, UK Praha, 493 s.

Kříbek B., Pouba Z., Skoček V., Waldhausrová J. (2000): Neoproterozoic of the Teplá-Barrandian Unit as a part of the Cadomian orogenic belt: A review and correlation aspects.- Bull. Czech geol. Surv., 75, 3, 175-196, Praha.

Pouba Z., Skoček V. (eds.) (2000): Neoproterozoic of the Barrandian (Czech Republic).- Bull. Czech geol. Surv., 75, 3, 173-360, Praha.

Sitenský I. (1983): Morfologie a mechanismus vzniku polštářových láv.- Věst. Ústř. Úst. geol., 58, 6, 349-357, Praha.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava