Starý Plzenec - Ostrá hůrka

Silicity proterozoika kralupsko-zbraslavské skupiny barrandienu.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 49°41,941´

východní délka (S42): 13°26,424´

nadmořská výška: 406 m n. m.

mapa KČT: č. 31 (C6)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 2 km z. od Starého Plzence, po pravé straně silnice Starý Plzenec – Černice, najdeme skalnaté výchozy silicitů, známých též pod starším označením buližníky. Lokalita se nachází asi 700 m před křížením s dálnicí D5 a v turistických mapách je značena jako Ostrá hůrka (mapa 1).

Silicity jsou součástí svrchního protereozoika barrandienu (kralupsko-zbraslavská skupina) (mapa 2). Na lokalitě tvoří morfologicky nápadný suk vystupující jako součást pruhu, táhnoucího se od Klatov přes severní okraj Prahy k Brandýsu n. L. Silicity (foto 1) a křemité břidlice (foto 2) zde budují skalnatý hřbet modelovaný procesy periglaciálního mrazového zvětrávání o výšce kolem 20 m a délce několika desítek metrů (foto 3, 4, 5, 6, 7). Vyznačují se šedou až černošedou barvou (foto 8, 9, 10, 11, 12), přecházející v některých partiích do fialově šedých odstínů (foto 13). Jsou většinou masivní, zčásti i usměrněné. V některých partiích nabývají až brekciovitého charakteru. Vznik brekcií je spojován s procesy tektonického neklidu v období sedimentace a diageneze, vyvolaného pohyby po synsedimentárně činných zlomech nebo vulkanickou činností (Pacltová, Pouba 1975). Silicity bývají doprovázeny četnými žilkami druhotného, bělavě zbarveného křemene (foto 14, 15, 16). Složeny jsou téměř výhradně z mikrokrystalického nebo mozaikového křemene v různém stadiu rekrystalizace. Ve stopovém množství je přítomen uhlíkatý či hematitový pigment a jemný muskovit.

Přes převládající názory, spojující genezi silicitů s hydrotermálními roztoky, není jejich vznik doposud jednoznačně vysvětlen. Podle některých představ vznikaly nejspíše za přispění organismů srážením gelu kyseliny křemičité z horkých pramenů na mořském dně. Jiná hypotéza uvádí silicity rovněž jako sedimenty biochemické, avšak zdůrazňuje jejich karbonátový původ, kdy původní vápence byly teprve sekundárně silicifikovány v raném stadiu diagenetických přeměn. Podle třetí koncepce se jedná o běžné sedimentární horniny (např. břidlice), které byly druhotně prokřemeněny při tektonických procesech.

Nálezy tence páskovaných stromatolitických struktur uváděných v literatuře často v souvislosti s bakteriální činností naznačují, že silicity mohly vznikat i ve velmi mělkém až příbřežním prostředí, v zátokách a na svazích vulkanických elevací (Vavrdová 2000). Jejich terénní výskyty však nebývají v oblasti Barrandienu zpravidla na vulkanická tělesa vázány. Hodnoty δ¹⁸O dokládají pro stromatolitické silicity spíše nižší teploty vzniku (65-85°C), zatímco černé lydity a světlé silicity vznikaly při teplotách vyšších (80-100°C).

Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky.- Academia Praha, 436 s.

Kovanda J. a kol (2001): Neživá příroda Prahy a jejího okolí.- Academia-ČGÚ, Praha, 215 s.

Kříbek B. (1992): K původu některých typů silicitů barrandienského svrchního proterozoika.- Věst. ČGÚ, 67, 1, 75-78, Praha.

Mergl M. (1995): Geologické exkurze do jižního a východního okolí Plzně.- Sbor. Ped. fak. ZČU, Biol. 12, 13-55, Plzeň.

Pacltová B. (1974): K otázce stáří proterozoika Českého masívu a vzniku buližníků.- In Pouba Z. (ed.): Korelace proterozoických a paleozoických stratiformních ložisek, 2, 133-142, Praha.

Pacltová B., Pouba Z. (1975): K otázce původu proterozoických stromatolitů v Barrandienu.- In Pouba Z. (ed.): Korelace proterozoických a paleozoických stratiformních ložisek, 3, 25-28, Přír. fak. UK, Praha.

Pouba Z., Kříbek B., Pudilová M. (2000): Stromatolite-like cherts in the Barrandian Upper Proterozoic: A review.- Věst. ČGÚ (Bull. of the Czech Geol. Surv.), 75, 3, 285-296, Praha.

Vavrdová M. (2000): Microfossils in carbonaceous cherts from Barrandian Neoproterozoic (Blovice Formation, Czech Republic).- Věstník ČGÚ (Bulletin of the Czech Geol. Surv.); 75, 3, 351-360, Praha.

Vavrdová M., Mrázek P. (1991): Microfossils in Late Proterozoic silicites from Western Bohemia, Czechoslovakia.- Věst. ÚÚG, 66, 337-347, Praha.

Žák K., Dobeš P., Hladíková J., Pudilová M. (2000): Stable isotope fluid inclusion study of carbonate and siliceous sediment sof the Barrandien Neoproterozoic.- Věst. ČGÚ (Bull. of the Czech Geol. Surv.), 75, 3, 271-284, Praha.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava