Dlouhá Ves

Těžba polymetalických rud havlíčkobrodského rudního revíru

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 49°35,054´

východní délka (S42): 15°40,613´

nadmořská výška: 497 m n. m.

mapa KČT: č. 46 (B5-C5)

Asi 4,5 km východně od Přibyslavi a 0,5 km severovýchodně od Dlouhé Vsi se nachází nejmladší a pro sběr nerostů nejlépe odkryté pozůstatky po těžbě polymetalických rud v havlíčkobrodském rudním revíru. Vlastní těžba probíhala ještě v šedesátých letech minulého století. V současné době zde najdeme pouze částečně aplanované haldy a uzavřená ústí šachet. Lokalita je přístupná ze silnice vedoucí z Dlouhé Vsi do Utína, z níž přibližně 300 m za obcí odbočuje polní cesta vlevo směrem k lesu (mapa 1). Asi 100 m od jeho okraje leží prostor starých hald a bývalé těžní věže (foto 1, 2, 3, 4 a 5). Další haldu a uzavřené ústí šachty najdeme asi po 200 m dále v lese.

V roce 1957 byl zahájen rozsáhlý geologický průzkum, otvírka ložiska byla provedena v roce 1959. V následujících letech 1963 – 1964 bylo vytěženo celkem 20 000 tun rudy s průměrným obsahem 0,98 % olova, 1,98 % zinku a 50 ppm stříbra.

Ložisko je uloženo v komplexu metamorfovaných hornin moldanubika (mapa 2), který je zde reprezentován páskovanými biotitovými rulami až migmatity. Těžená rudní žíla má čočkovitý tvar a její mocnost silně kolísá. V průměru se pohybuje kolem 1,5 m, místy však dosahuje až 8 m. Žíla probíhá ve směru severozápad – jihovýchod se sklonem 55°. Hlavním užitkovým minerálem těženým na ložisku byl sfalerit, který je specifický vysokým obsahem india. Dalším významným užitkovým nerostem je galenit, v době těžby byly dále popsány pyrhotin, pyrit, chalkopyrit, arzenopyrit, chalkozín, dyskrazit, ryzí bismut, hydrozinkit a farmakosiderit. Hlušinový materiál je tvořen zejména křemenem, z karbonátů byl doložen pouze ankerit a kalcit.

V současnosti lze na lokalitě běžně sbírat v haldovém materiálu ukázky masivních nebo vtroušených rud kyzového polymetalického zrudnění havlíčkobrodského rudního revíru (foto 6 a 7). Nejčastější nálezy tvoří pyrhotin a pyrit, rozšířený je i arzenopyrit a černý sfalerit. Ostatní rudní minerály jsou vzácné nebo zcela výjimečné.

Zvětrávací pochody na zbytcích hald (foto 8) se projevují rozsáhlou přeměnou sulfidů na řadu sekundárních minerálů. Z nich jsou nejběžnější oxidy a hydroxidy železa (foto 9, 10 a 11), objevuje se rovněž schwertmannit, tvořící povlaky, náteky a drobné krápníčky v dutinách haldy. Jarosit, často provázený sádrovcem, má charakter žlutých práškovitých povlaků. Popsány byly rovněž krápníky melanteritu a práškovité agregáty rozenitu. Přítomnost arsenu umožnila v tomto prostředí vznik skoroditu, farmakosideritu a nově určeného kaňkitu.

Kromě migmatitizovaných rul, budujících okolí ložiska, lze v haldovém materiálu sbírat úlomky serpentinitů, v nichž se hydrotermálními přeměnami vytvořily až několik centimetrů mocné žilky antofylitu.

Obrazová dokumentace k lokalitě Dlouhá Ves

mapa 1

mapa 2

foto 1

foto 2

foto 3

foto 4

foto 5

foto 6

foto 7

foto 8

foto 9

foto 10

foto 11