Třenice

Arkózy ordovických třenických vrstev barrandienu.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 49°51,281´

východní délka (S42): 13°49,350´

nadmořská výška: 479 m n. m.

mapa KČT: č. 34 (A4)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 6 km zsz. od Hořovic a 4 km v. od Zbirohu se nachází obec Třenice, na jejímž západním okraji leží v současnosti již částečně zavezený lom (foto 1, 2, 3, 4 a 5). Přístup do něj je možný z obce Třenice po asfaltové komunikaci, která vede mezi domy zjz. směrem (mapa 1). Za zástavbou přechází ve štěrkovou cestu, která se po asi 100 m stáčí vpravo do svahu a končí před lomem u vysílače s rozhlednou (foto 6 a 7).

Zbytkem lomových stěn jsou odkryty bazální vrstvy ordoviku (mapa 2), označované v prostoru pražské pánve barrandienu jako třenické souvrství (foto 8, 9, 10, 11 a 12). Souvrství má transgresívní charakter. Vytvořilo se na počátku tremadoku, kdy do oblasti středních Čech proniklo moře mající charakter velmi mělkého, asi 10-15 km širokého zálivu zasahujícího jz. směrem až na Rokycansko. Rozšíření a mocnosti třenického souvrství (do 40 m) silně ovlivnil nerovný předordovický reliéf budovaný různými stratigrafickými úrovněmi mladšího proterozoika (břidlice, prachovce, droby), v západní části pánve pak i horninami kambrického stáří. Sedimentace probíhala v mělkovodním prostředí fanglomerátů. Svědčí o tom jak nevytříděnost klastického materiálu, tak i nízký stupeň zaoblení zrn, čočkovité a chaotické, často hrubě klínovité a rozmyvové zvrstvení.

Třenické souvrství je v oblasti pražské pánve nejčastěji tvořeno jemnozrnnými až hrubozrnnými drobami převážně šedozelené barvy, silně lavicovitými, hrubozrnnými, světlými křemennými pískovci (obsahujícími na bázi křemenné valounky o průměrné velikosti kolem 10 mm) a arkózami. Klastický materiál pochází jak z podložního proterozoika, tak i z vulkanických hornin křivoklátsko-rokycanského komplexu, kde vulkanická činnost přetrvávala i do nejnižšího ordoviku.

Na vlastní lokalitě jsou odkryty šedozelené (foto 13, 14, 15 a 16) nebo červenohnědé arkózy (foto 17, 18, 19, 20 a 21) s deskovitou až lavicovitou odlučností (foto 22, 23, 24, 25 a 26). V jejich klastickém materiálu převládá křemen, silně přeměněné živce, úlomky vulkanitů a zrna rozložených vulkanických skel. Zvyšováním podílu křemene přecházejí arkózy lokálně do arkózových až křemenných pískovců.

Čepek L., Zoubek V. (1961): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XX, Plzeň, 214 s.

Havlíček V., Fatka O. (1992): Ordovician of the Prague Basin (Barrandien area, Czechoslovakia).- Balkema, Rotterdam, 461-472.

Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky.- Academia Praha, 436 s.

Chlupáč I., Havlíček V., Kříž J., Kukal Z., Štorch P. (1992): Paleozoikum Barrandienu.- ČGÚ Praha, 292 s.

Kovanda J. a kol. (2001): Neživá příroda Prahy a jejího okolí:- Academia, Český geologický ústav, Praha, 215 s.

Kukal Z. (1963a): Složení a vznik ordovických sedimentů vrstev třenických a mílinských.- Sbor. Ústř. Úst. geol., Odd. geol., 28, 265–307, Praha.

Kukal Z (1963b): Výsledky sedimentologického výzkumu barrandienského ordoviku.- Sbor. geol. Věd., Geol., 1, 103-138, Praha.

Kukal Z. (1971): Sedimentology of Cambrian deposits of the Barrandian area (Central Bohemia).- Sbor. geol. Věd, Geol., 20, 53-100, Praha.

Mergl M. (1994). Trilobite fauna from the Třenice Formation (Tremadoc) in Central Bohemia.- Folia Mus. Rer. natur. Bohem. okcident., Geol., 39, 1–31, Plzeň.

Mergl M. (2002): Linguliformean and craniiformean brachiopods of the Ordovician (Třenice to Dobrotivá Formations) of the Barrandian, Bohemia.- Acta Mus. Nat. Pragae, B, 58, 1-2,
1–82, Praha.

Radek M. (2001): Nález ichnofosilií v třenickém souvrství (tremadok, ordovik Barrandienu) od Libečova (12-41 Beroun).- Zpr. geol. Výzk v r. 2000, 39-40, Praha.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava