Želenice - Želenický vrch

Těleso sodalitického nefelinického fonolitu terciérního alkalického vulkanismu Českého masivu.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 50°31,330´

východní délka (S42): 13°43,911´

nadmořská výška: 288 m n. m.

mapa KČT: č. 10 (D1)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 4 km jz. od bíliny a 600 m jv. od železniční zastávky Želenice je v severním svahu Želenického vrchu (455 m) založen lom (foto 1 a 2). Přístup do lomu je po účelové asfaltové komunikaci ze sz. konce obce Liběšice, těsně u podjezdu dálnice na Most (mapa 1). Správní budovy lomu jsou v obci Želenice. Pro vstup do lomu je nezbytný souhlas majitele.

Výchozy a lomy dominanty Želenického vrchu jsou tvořeny sodalitickým nefelinickým fonolitem, který je svým stářím řazen do první vulkanické fáze vzniku Českého středohoří. V rámci terciérního vnitrodeskového alkalického vulkanismu Českého masivu jsou fonolitová a trachytová tělesa Českého středohoří spojena se zlomovými strukturami krušnohorského a litoměřického zlomového systému. Tato tělesa intrudují do krystalického podloží saxothuringika nebo do křídových sedimentů České křídové pánve. Tělesa mají obvykle formu lakolitů, žilných výplní nebo výplní diatrém. Častými doprovodnými horninami fonolitů jsou nefelinické bazanity, sodalitické tefrity nebo trachybazalty.

Na jz. okraji Českého středohoří nejdeme několik těles sodalitických fonolitů, která jsou uspořádána podél bílinské zlomové zóny směru JZ – SV. Tato tektonická linie sloužila jako přívodní struktura pro magma. V okolí Mostu jsou fonolitová tělesa pozdní výplní komínových a maarových depresí v diatremách, podle jiných autorů se jedná o vyklenutí dómů nebo lávový výlev. Těleso nefelinického fonolitu s obsahem sodalitu na Želenickém vrchu je subvulkanickou intruzí, která má v povrchové části přibližně kruhový tvar s průměrem asi 500 m. Na jv. okraji tělesa byl vymapován rulový blok, který byl k povrchu vynesen viskózní fonolitovou lávou. Zbylá část tělesa je obklopena křídovými sedimenty (mapa 2). V těsné blízkosti je další fonolitové těleso tvořící vrch Zlatník.

Těleso Želenického vrchu je tvořeno fonolitem šedé barvy se zelenavým nádechem a porfyrickou strukturou s afanitickou základní hmotou (foto 3, 4, 5 a 6). V lomu tvoří hornina zřetelné sloupcovité bloky s průměrem až 1 m (foto 7, 8 a 9), ve svrchní části tělesa je fonolit dezintegrován do menších bloků. Typická je periklinální deskovitá odlučnost (foto 10, 11 a 12) s puklinovým systémem bez druhotné výplně. Pukliny kolmé na tuto odlučnost bývají alterované, často protkány žilkami analcimu a natrolitu (foto 13). Vyšší je také podíl sekundárního kalcitu a hematitového pigmentu. Porfyrické vyrostlice tvoří především sanidin a nefelin, základní hmota má běžně trachytickou strukturu bez ohledu na stupeň zvětrání horniny. Místy se v základní hmotě objevují glomerofyrické agregáty sanidinu a nefelinu nebo méně často agregáty klinopyroxen – apatit – titanit.

Hlavní složkou horniny jsou alkalické živce, které tvoří jednak vyrostlice (do 4 mm) a jednak jsou obsaženy v základní hmotě. Zastoupení živců je v průměru 66 – 70 obj. %. Alkalický živec má kolísavý poměr Na/K a lze jej klasifikovat jako Na-sanidin nebo anortoclas. Typická je zonální stavba v rámci níž kolísá složení mezi 25-75 % ortoklasové složky. Druhým hlavním minerálem je nefelin (25-30 obj. %), který tvoří vyrostlice do 1,2 mm nebo je obsažen v základní hmotě. Složení nefelinu má kolísavý obsah SiO₂ a výraznou převahu Na₂O nad K₂O. Hlavním tmavým minerálem je klinopyroxen ve formě automorfní prizmatických vyrostlic nebo xenomorfních zrn v základní hmotě. Zastoupení klinopyroxenu nepřesahuje 10 obj. %. Složení pyroxenu kolísá, pohybuje se od aegirinu až po Ca-bohatý aegirinický augit. Minerály sodalitové skupiny jsou zastoupeny pouze v základní hmotě v množství do 5 obj. %. Jednotlivá zrna apatitu jsou zastoupena v základní hmotě nebo se vyskytují glomerofyrických agregátech spolu s klinopyroxenem, sodalitem a titanitem. Přítomné spinely odpovídají svým složením řadě magnetit – ulvöspinel. Automorfní titanit je typickou akcesorií. Analcim je nejmladším nebo druhotným minerálem a tvoří žilky nebo vyplňuje dutinky. Natrolit ve formě drobných jehliček tvoří součást základní hmoty nebo je na žilkách v radiálně paprsčitých agregátech spolu s karbonátem.

Homogenita celého fonolitového tělesa je překvapující, vzhledem k obrovskému teplotnímu gradientu při jeho tuhnutí. Alterace horniny se projevuje zvýšeným obsahem SiO₂, Fe₂O₃, MnO a LILE, zatímco se snižuje zastoupení MgO, CaO, Na₂O a P₂O₅ (tabulka 1). V porovnání se zdrojovým magmatem pravděpodobně bazanitického složení vykazuje fonolitová intruze Želenického vrchu silnou diferenciaci. Nízký obsah Ca, Sr a Ba je způsoben frakcionací živců, Nb a Ti frakcionací titanomagnetitu a P frakcionací apatitu. Podobnost distribuce REE se svrchní kůrou a průměrnými bazanity Českého středohoří naznačují možnost odvození fonolitového tělesa od primitivního bazanitického magmatického zdroje.

Fonolit z Želenického vrchu má vynikající tavící vlastnosti a mohl by být dobrou surovinou pro výrobu keramických hmot.

Jelen J. (1988): Fonolity z okolí Mostu a jejich využití. – Sbor. geol. věd, řada Technologie, Geochemie, 23, 201-213.

Pazdernik P. (1997): Compositional variations in the sodalite-bearing nepheline phonolite from Želenický vrch Hill, North Bohemia. – Acta Univ. Carol., Geol., 41, 2, 65-79.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava