Točník - Žebrák

Křemenné pískovce a droby třenického souvrství barrandienu.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 49°43,296´

východní délka (S42): 13°53,050´

nadmořská výška: 374 m n. m.

mapa KČT: č. 34 (A5)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 6 km ssz. od Hořovic, 2 km ssz. od obce Žebrák se na protaženém hřebeni nachází hrad Točník. Asi 200 m z. od hradu začíná ostře modelovaný skalnatý hřeben Zámeckého vrchu (foto 1, 2, 3, 4), který postupuje do údolí jz. směrem a končí až u silnice Točník – Březová (mapa 1). Výchozy na jeho západním konci (foto 5, 6, 7, 8, 9, 10) reprezentují sedimenty spodního ordoviku barrandienu, označované jako třenické souvrství (mapa 2).

Bazální vrstvy ordoviku (tremadok) transgredují po výrazném statigrafickém hiátu přes kadomsky zvrásněný proterozoický podklad budovaný navětralými šedozelenými prachovými břidlicemi. Třenické souvrství je tvořeno jemnozrnnými až hrubozrnnými drobami převážně šedozelené barvy a silně lavicovitými, hrubozrnnými, světlými křemennými pískovci (foto 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18), které na lokalitě převládají. Na jejich bázi se v hojné míře vyskytují křemenné valounky o průměrné velikosti kolem 10 mm. Droby obsahují množství klastů svrchnokambrických ryolitů a andezitů, tvořících místy více než 50 % písčité frakce. Klastický materiál pochází jak z podložního proterozoika, tak i z vulkanických hornin křivoklátsko-rokycanského komplexu, kde vulkanická činnost přetrvávala i do nejnižšího ordoviku. Mocnost třenického souvrství kolísá od několika metrů do přibližně 30 m, pouze v místech výnosových kuželů může narůstat na hodnoty kolem 70 m.

Na světlé křemenné pískovce třenického souvrství ostře nasedá souvrství milínské (tremadok) tvořené zejména sedimentárními silicity s hojnými jehlicemi mořských hub a které v profilu mezi hradem Točníkem a obcí Žebrákem dosahuje v této oblasti svého maxima. Styk třenického souvrství s nadložním souvrstvím milínským je odkryt na skalním ostrohu před vchodem do hradu.

Havlíček V. (1966): Točník.- In: Exkurzní průvodce XVII. sjezdu ČSMG, 79-80, Praha.

Havlíček V., Fatka O. (1992): Ordovician of the Prague Basin (Barrandien area, Czechoslovakia).- Balkema, Rotterdam, 461-472.

Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky.- Academia Praha, 436 s.

Chlupáč I., Havlíček V., Kříž J., Kukal Z., Štorch P. (1992): Paleozoikum Barrandienu.- ČGÚ Praha, 292 s.

Kraft P., Chlupáč I. (1998): Post-Symposium Excursion, day 1, stop 4: Točník.- Schriften Staatl. Mus. für Min. und Geol. zu Dresden, 9, 84-85, Dresden.

Kukal Z. (1963): Složení a vznik ordovických sedimentů vrstev třenických a mílinských. – Sbor. Ústř. Úst. geol., Odd. geol., 28, 265–307, Praha.

Kukal Z. (1971): Sedimentology of Cambrian deposits of the Barrandian area (Central Bohemia).- Sbor. geol. Věd, Geol., 20, 53-100, Praha.

Radek M. (2001): Nález ichnofosilií v třenickém souvrství (tremadok, ordovik Barrandienu) od Libečova (12-41 Beroun).- Zpr. geol. Výzk v r. 2000, 39-40, Praha.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava