Javornice

Těleso granodioritu na hranici novoměstského, zábřežského a orlicko-kladského krystalinika.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 50°10,078´

východní délka (S42): 16°20,630´

nadmořská výška: 412 m n. m.

mapa KČT: č. 27 (D1)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 5 km vsv. od Rychnova nad Kněžnou se nachází obec Javornice. Směrem na JZ od obce, u silnice vedoucí od Rychnova přes osadu Čihadlo (mapa 1), je založen dvouetážový lom, který je momentálně mimo provoz (foto 1, 2, 3, 4 a 5). Po silnici kolem lomu vede zelená turistická značka. V lomu je stále dostatek čerstvého studijního materiálu.

V orlicko-kladském krystaliniku, resp. v jeho jz. obalové skupině novoměstském krystaliniku, se běžně vyskytují magmatické granitoidní horniny různých typů. V severní části jsou to zejména masivy novohrádecký a kudowsko-olešnický, v nichž převažují horniny typu granodioritů, méně jsou zastoupeny křemenné diority. V jv. části novoměstského krystalinika (částečně i v zábřežském krystaliniku) jsou magmatické horniny roztroušeny do drobných těles. V oblasti mezi Skuhrovem nad Bělou, Rychnova nad Kněžnou a Pěčínem (obrázek 1) lze tyto výskyty rozdělit do dvou skupin:

amfibol-biotitové granodiority nebo křemenné diority (lokality Lukavice, Javornice nebo Pěčín)
leukokratní žuly až albitické granodiority (lokality Lukavice nebo Uhřínov pod Deštnou).

Těleso u Javornice má přibližně semioválný tvar a je uloženo převážně v biotitových plagioklasových rulách zábřežské skupiny. Kontakt rul a granitoidů je ostrý. Na SV je těleso omezeno tektonicky vůči křídovým spongilitickým slínovcům a glaukonitickým pískovcům bělohorského souvrství.

Převládajícím horninovým typem je amfibol-biotitový granodiorit světle šedé barvy, středně zrnitý s všesměrně zrnitou texturou (foto 6, 7 a 8). Hlavní složky tvoří křemen (18-19 %), plagioklas (37-46 %), K-živec (16-22 %), biotit (11-14 %) a amfibol (7-12 %). Plagioklas má často zonální stavbu, bazicita jádra bývá An_39-43, na okrajích An_31-33. Běžnými akcesoriemi jsou apatit, zirkon a oxidy Fe. Chemické složení granodioritu dokumentuje tabulka 1.

V granodioritech jsou velmi časté tmavé uzavřeniny drobně zrnitých melanokratních granitů (foto 9 a 10). Hranice hornin je ostrá, velikost uzavřenin dosahuje až několika decimetrů (foto 11 a 12). Minerální složení vykazuje oproti granodioritu vyšší podíl K-živce a tmavých minerálů: křemen (6 %), plagioklas (8-14 %), K-živec (33-35 %), biotit (27-29 %) a amfibol (18-25 %). Plagioklas je silně zatlačovaný K-živcem, bazicita je An_12-13. Běžné akcesorie tvoří apatit, zirkon a oxidy Fe.

V lomu najdeme žilný doprovod tvořený aplitovými tělesy o mocnosti do 30 cm (foto 13 a 14).

Domečka K., Opletal M. (1974): Granitoidy západní části orlicko-kladské klenby. – Acta Univ. Carol., Geologica, 1, 75-109. Praha.

Opletal M., Domečka K., Čech S., Čuta M., Fajst M., Holub V., Kačura G., Líbalová J., Pošmourný K., Sekyra J., Střída M., Šalanský K., Šulcek Z., Tásler R., Valečka J. (1980): Geologie Orlických hor. Vydal ÚÚG v Academii, Praha. 208 stran.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava