Komorní hůrka u Chebu

Nejmladší projevy vulkanismu na území České republiky.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 50°06,021´

východní délka (S42): 12°20,391´

nadmořská výška: 475 m n. m.

mapa KČT: č. 1 (E2)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 2 km jjv. od Františkových Lázní, v ohybu silnice na osadu Klest se nachází chráněná lokalita Komorní hůrka. Přístup na lokalitu je po silnici z Františkových Lázní, která vede jižním směrem a souběžně s ní je na Komorní hůrku značena červená turistická trasa (mapa 1).

Vulkanické těleso má v krajině zřetelnou morfologii, s mírným protažením k východu. Důvodem je pravděpodobně převládající západní proudění vzduchu během erupcí, které v uvedeném směru odnášelo drobnější vyvrhované částice. Sopečná aktivita probíhala na dně vysychajícího jezera. Vulkanické produkty pronikly fylitickými svory, které se řadí k arzberské skupině smrčinského krystalinika (mapa 2). Projevy vulkanismu jsou dozvukem terciérní vulkanické činnosti v oblasti Českého masivu.

V samotném vulkanickém tělese byl založen lom, který je dnes zarostlý travnatým porostem, a profily ve stěnách jsou prakticky nezřetelné (foto 1, 2, 3, 4 a 5). Těleso vulkánu je klasifikováno jako nasypaný kužel pyroklastik, který vznikl při erupci strombolského typu. Při explozi vznikala z vyvrhované lávy pyroklastika různé velikosti. Sopečné pumy mají velikost do 20 cm (foto 6 a 7), typický je nepravidelný nebo vřetenovitý tvar, ve středu může být dutina nebo bazaltové jádro. Lapily jsou velmi porézní a dosahují velikosti 1-4 cm (foto 8, 9 a 10). Hojně jsou zastoupena nejjemnější pyroklastika – sopečný písek a popel. Přívodní kanál je vyplněn malým tělesem bazaltových láv.

Ve starších profilech byly popsány struskovité lávy šedočerné barvy (foto 11 a 12) se zřetelnými projevy zvětrávání (zbarvení do hněda). Ve spodní části profilů jsou lávové částice až 12 cm velké, ve svrchních částech bývají drobnější. Ve spodnějších vrstvách je zřetelná vrstevnatost. Fragmenty okolních hornin (fylity, kvarcity) jsou relativně vzácné.

Shrbený (1979) označuje horninu jako melilit-olivinický bazalt a jedná se o jednu z nejméně nasycených hornin neovulkanického typu v západočeské oblasti a zároveň o horninu s nejvyšším číslem tmavosti (75). Chemické složení uvádí tabulka 1. V literatuře se hornina rovněž označuje jako olivín-melilitický nefelinit.

Stáří vulkanismu se datuje na konec pleistocénu a určité dozvuky se předpokládají i v holocénu. Šibrava, Havlíček (1980) uvádějí dvě hodnoty stáří, určované na kompaktní hornině: 0,26 a 0,85 mil. let. Rozdíl těchto hodnot je sice značný, ale v každém případě se spolu s vulkanickým tělesem Železné hůrky jedná o nejmladší vulkanické těleso na našem území.

Na konci 19. století byl v tělese otevřen lom a materiálu se hojně využívalo pro stavební účely.

Hradecký P. (1994): Volcanology of Železná and Komorní hůrka in Western Bohemia. – Věstník ČGÚ, 69, 2, 89-92. Praha.

Shrbený O. (1979): Geochemistry of the West Bohemian neovulcanics. – Čas. Mineral. Geol. 24, 1, 9-21. Praha.

Šibrava V., Havlíček P. (1980): Radiometric age of Pli-Pleistocene volcanic rocks of the Bohemian Massif. – Věstník ÚÚG, 55, 3,
129-139. Praha.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava