Odolena Voda - Čenkov

Spility kralupsko-zbraslavské skupiny barrandienu.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 50°13,930´

východní délka (S42): 14°25,866´

nadmořská výška: 253 m n. m.

mapa KČT: č. 16 (G1)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 7 km jz. od Neratovic a 1,2 km v. od Odolene Vody je založen etážový lom (foto 1, 2, 3, 4, 5 a 6) . Dobývací prostor má rozlohu 23,7 ha, vlastní ložisko se nachází na ploše 8,8 ha. Lom je přístupný po asfaltové komunikaci, která odbočuje vpravo ze silnice Dolínek – Odolena Voda (mapa 1), pro vstup je nezbytné povolení majitele.

Lom je situován v terénu tvořeném horninami svrchního proterozoika kralupsko-zbraslavské skupiny barrandienu (spility, metasedimenty, buližníky), které do oblasti Odolene Vody zasahují nejsevernějšími výskyty sv. konce hlavního, kladensko-klatovského spilitového pásma (mapa 2). Základním horninovým typem těženým na stavební kamenivo je slabě metamorfovaný afanitický metabazalt – spilit (foto 7, 8, 9, 10 a 11). Jde o celistvou až velmi jemnozrnnou horninu, u níž působením autometamorfních a hydrotermálních procesů a nízkostupňové regionální metamorfózy ve facii zelených břidlic došlo k rozkladu původních nerostů. Tato přeměna se zpravidla projevuje prehnitizací, pumpellyitizací nebo epizonální aktinolitizací. Spility se vyznačují zelenošedou až téměř černou barvou (foto 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 18) a blastoofitickou, vzácněji i blastoporfyrickou strukturou. Mineralogicky je charakterizuje asociace albit až albit-oligoklas (An_03-12) a chlorit doprovázená aktinolitem, klinozoisitem, křemenem a titanitem. Uvedená minerální asociace vznikla během procesu tuhnutí magmatu nebo v průběhu bezprostředně následující hydrotermální fáze. Analogické horninové typy mohou za určitých okolností vznikat i postmagmatickými přeměnami. Přítomnost albitu je nejčastěji vysvětlována albitizací původních bazičtějších plagioklasů bazaltických hornin. Za zdroj sodíku je považována asimilace hlubinných hornin, koncentrace sodíku a vody v magmatických fluidech, kontaminace intruzí do vodnatých sedimentů nebo do mořské vody, Na-metasomatóza bazaltů mořskou vodou vytlačenou z pohřbených sedimentů nebo nízká regionální metamorfóza a metasomatóza. Spility jsou silně tektonicky postiženy a sekundárně přeměněny. Vedle původního pyroxenu obsahují hojně uralit, chlorit, minerály zoisit-epidotové skupiny, leukoxen a kalcit. Chemické složení metabazaltů indikuje jejich tholeiitický, zřetelně oceánský charakter.

Horniny spilitového složení jsou považovány za raně orogenní formaci, typickou pro oblasti trvající pozvolné subsidence, spojené s omezenými a slabými zdvihovými pohyby. Se spilitickými vyvřelinami bývají na mnoha místech úzce spjaty jejich tufy a tufity, přeměněné zpravidla v chlorit-sericitové fylity a rozšířené západně od popisované lokality v širším okolí Kralup, Chvatěrub a Libčic nad Vltavou.

Mladší mineralizace je na lokalitě zastoupena karbonáty (kalcit) vyvinutými na puklinách spilitů (foto 19, 20, 21, 22 a 23) a zeolity (analcim, natrolit).

V depresích, vytvořených postupnou abrazí spilitů, je popsán výskyt sedimentů křídového stáří, které jsou na nejvyšší etáži nejvýchodnější části lomu doprovázeny přítomností hardgroundů. Analogické formy nebyly doposud ve srovnatelné míře v české křídové pánvi identifikovány. Hardgroundy jsou vyvinuty v nejvyšší, zhruba 0,4 m mocné části tělesa tvořeného narůžovělými až šedavě deskovitými vápenci. Jejich vývoj je charakterizován hlubokou korozí vápencových povrchů a jejich fosfatizací, následnými fragmentacemi a redepozicemi menších fragmentů. Častá je před- i pomineralizační bioeroze způsobená vrtavými mlži, vzácný je výskyt přisedlých epifaun (masivní mechovky). Hardgroundy byly vyvinuty ve třech sblížených úrovních v mocnosti cca 15 cm, přičemž se tatáž vápencová bioklastická sedimentace dvakrát obnovila. Intenzita mineralizace tří vzniklých erozních úrovní postupně roste směrem do nadloží. Tvorba všech hardgroundů spadá s velkou pravděpodobností do svrchního cenomanu.

Fiala F. (1971): The Upper Proterozoic and Lover Paleozoic geosynclinal volcanisms of the Barrandian area and the Železné hory Mts.- Krystalinikum, 8, 7-25, Praha.

Fiala F. (1977): Proterozoický vulkanismus Barrandienu a problematika spilitů.- Sbor. geol. věd, Geol., 30, 7-247, Praha.

Fiala F. (1977a): Problematika spilitů a keratofyrů.- Acta Univ. Carol., Geol., 1-2, 39-50, Praha.

Gába Z., Hladilová Š., Houzar S., Skupien P., Vašíček Z., Ziegler V. (2002): Geologické vycházky Českou republikou.- Karolinum, UK Praha, 493 s.

Horný R. (ed.) (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XV Praha.- NČSAV Praha, 220 s.

Chlupáč I. (1988): Geologické zajímavosti pražského okolí.- Academia Praha, 249 s.

Chlupáč I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí.- Academia Praha, 279 s.

Pauliš P., Ševců J., Albert F. (2002): Analcim a natrolit z Čenkova u Odoleny Vody.- Bull. Min. Petr. odd. Nár. muz. v Praze, 10, s. 329, Praha.

Straka J. et al. (1994): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1 : 25 000, 12-223 Odolena Voda.- ČGÚ Praha.

Žítt J., Nekovařík Č., Svoboda P. (2003): Nové hardgroundy ve svrchní křídě lokality Čenkov (střední Čechy).- Zpr. geol. Výzk. v r. 2002, 50-51, Praha.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava