Chrtníky

Těleso albitizovaného diabasu v komplexu chvaleticko-sovoluského proterozoika.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 49°58,762´

východní délka (S42): 15°35,938´

nadmořská výška: 260 m n. m.

mapa KČT: č. 45 (A3)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 6 km sz. od Heřmanova Městce a 500 m jz. od obce Chrtníky najdeme činný jámový etážový lom (foto 1, 2, 3 a 4). Vstup do lomu a správní budovy jsou přímo u silnice Choltice – Svojšice, na pravá straně asi 250 m za obcí (mapa 1). Vstup do lomu je možný pouze se souhlasem majitele.

V oblasti v. a jv. od Kolína, z. až jv. od Heřmanova Městce a j. až jz. od Chrudimi vystupuje pruh krystalických hornin sz.-jv. směru, který na jižním okraji hraničí s železnohorským plutonem, na jz. s podhořanským a kutnohorsko-svrateckým krystalinikem a v severní části je překryt křídovými sedimenty české křídové tabule. Uvedené komplexy hornin jsou podle autorů (1994) řazeny ke středočeské oblasti (bohemikum) a jsou zde rozlišeny dvě jednotky – proterozoikum Železných hor a chrudimské paleozoikum. Mísař a kol. (1983) řadí tyto jednotky rovněž ke středočeské oblasti a rozlišuje zde podhořanské krystalinikum a chvaleticko-sovoluské proterozoikum (obrázek 1).

Chvaleticko-sovoluské proterozoikum je vymezeno na J podhořanským krystalinikem, na S se noří pod křídové sedimenty a na V je diskordantně překryto sediementy chrudimského paleozoika. Celá jednotka je velmi podobná kralupsko-zbraslavské a štěchovické skupině barrandienu. Jednotka se na základě existující diskordance dělí na dvě skupiny:

· chvaletická skupina je tvořena fylitizovanými jílovitými břidlicemi, drobovými břidlicemi, grafitickými fylity a tufitickými horninami. Typické jsou rovněž bazické vulkanity a tělesa gaber, zvláštní význam má horizont kyzových břidlic, který byl ve starší literatuře využíván k rozdělení skupiny na nejstarší předložiskový, ložiskový a nejmladší položiskový oddíl. Tektonicky je skupina ohraničena vůči podhořanskému krystaliniku, v jehož nadloží se nachází. Metamorfní stupeň hornin definuje chloritová zóna, jen ve střední části se objevuje granát.

· sovoluská skupina je soubor sedimentárních a vulkanických hornin, reprezentovaný především jílovitými a drobovými břidlicemi, slepenci a spilitizovanými porfyrity, keratofyry a jejich tufy. Tento soubor se dříve označoval jako eokambrium. Součástí komplexu jsou rovněž flyšoidní horniny s konglomeráty, které se podobají některým sekvencím z barrandienu. Metamorfní stupeň celého komplexu hornin odpovídá chloritové zóně.

V lomu Chrtníky je odkryta ložní intruze doleritického diabasu chvaletické skupiny (mapa 2). Těleso intruze má protáhlý tvar směru VSV-ZJZ a proniká do křemencových břidlic tremadockého stáří, které kontaktně metamorfuje. Staří diabasu se uvádí jako ordovické nebo silurské.

Textura diabasu je jemně až středně zrnitá, barva horniny je tmavá s výrazným zeleným odstínem (foto 5, 6, 7 a 8). Struktura horniny je doleritická, ofitická nebo poikiloofitická. Mezi tabulkovitými krystaly plagioklasu (oligoklas) jsou velká zrna augitu s aktinolitovým lemem na okraji. Základní hmotu tvoří saussuritizovaný plagioklas, místy zonální s bazičtějším jádrem a albitovým okrajem. Déle je přítomen augit-pigeonit, jehlicovitý aktinolit, epidot, křemen, apatit a leukoxenizovaný ilmenit. Horninu je třeba označovat jako autometamorfně albitizovaný diabas. Jeho chemismus je mírně bazičtější než u spilitů této oblasti (tabulka 1).

Diabas je běžně pronikán drobnými žilkami, jejichž výplň tvoří kalcit (foto 9 a 10).

Fiala F. (1978): Tektonomagmatické vztahy paleovulkanitů Železných hor. – Sbor. Nár. muz. v Praze, vol. XXXIV B, 1, 1-24. Praha.

Kolektiv autorů (1994): Regional geological subdivision of the bohemian Massif on the territory of the Czech Republic. – Journal Czech Geol. Soc., 39, 1, 127-144. Praha.

Mísař Z., Dudek A., Havlena V., Weiss J. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív. – SPN Praha. 336 stran.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava