Slaný - Slánský vrch

Apatitem bohaté nefelinity terciérního alkalického vulkanismu v Českém masivu.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 50°13,897´

východní délka (S42): 14°05,779´

nadmořská výška: 309 m n. m.

mapa KČT: č. 9 (E1)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 9 km ssz. od Kladna v sv. části města Slaný se nachází morfologicky výrazná Slánská hora, na jejíž jv. straně najdeme opuštěný etážový lom (mapa 1, foto 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7). Přístup na lokalitu je možný z v. části města při výjezdu na Prahu odbočíme vlevo asi 150 m před benzinovou pumpou a pokračujeme do svahu k teplárně, jejíž komín je vynikajícím orientačním bodem (foto 8). U objektu firmy Kratochvíl (osvětlovací technika) přechází silnice do polní cesty (foto 9), po které pokračujeme k lomu ještě asi 200 m.

Osamělý výskyt vypreparovaného tělesa přívodní dráhy vulkanického výlevu u Slanské hory se řadí k terciérní alkalické vulkanické provincii Českého masivu. Nachází se v s. části svrchnopaleozoické kladenské pánve a zasahuje do svrchnokřídových uloženin české křídové pánve (mapa 2). Výskyt neovulkanických hornin je vázán na vsv. kladenský zlom, který se kříží se slánským zlomovým systémem směru SZ-JV.

Okrajová část tělesa je tvořena porézní brekcií, která vznikla v první etapě vulkanické činnosti. Centrální část vulkánu je budována olivínem chudým hauynickým nefelinitem, který běžně vykazuje sloupcovitou odlučnost (foto 10, 11, 12, 13 a 14) a je prorážen mladšími nefelinitovými žílami.

Hauynický nefelinit je tmavě šedá až černá hornina s masivní, mikroporfyrickou strukturou (foto 15, 16, 17 a 18). Automorfní vyrostlice tvoří především zonální Al-salit a méně často zcela serpentinizovaný olivín. Přítomna jsou i zrna hauynu s relikty nefelinu. Holokrystalická základní hmota je tvořena pyroxenem (fassaitem), titanomagnetitem, nefelinem a hauynem. Jako akcesorické fáze najdeme v hornině apatit (různé typy), biotit, chlorit a pyrit. Asociace druhotných minerálů je zastoupena zeolity, kalcitem a Mn-dolomitem.

Nefelinit obsahuje ultrabazické mikroxenolity a velikosti do 2 mm. Texturu lze označit jako mozaikovou, porfyroklastickou. Na základě fázového složení lze xenolity klasifikovat jako apatitem bohatý harzburgit. Hlavním minerálem (75 obj. %) je olivín, zcela přeměněný na minerály serpentinové skupiny a Mg-dolomit. Zbytek xenolitů je tvořen ortopyroxenem s lamelami pigeonitu, amfibolem a akcesorickým granátem (pyrop – almandin). Významnou složku tvoří automorfní sloupečkovité krystaly hydroxyl-fluorapatitu. Krystaly mají často undulozní zhášení a jsou „pigmentovány“ fluidními inkluzemi.

Anomální obsah fosforu (až 11,6 % normativního apatitu) v nefelnitu ze Slánské hory souvisí s kontaminací magmatu plášťovým materiálem bohatým na apatit a s progresivní frakcionací magmatu. Hornina svým chemickým složením odpovídá derivátům primárního nefelinového magmatu s nízkým obsahem Mg (tabulka 1) a tím se odlišuje od většiny nefelinitů Českého středohoří, které vykazují vysoký podíl Mg. Anomální je rovněž nízký obsah SiO₂ (kolem 33 hm. %), který horninu řadí k nejméně nasyceným horninám terciérního vulkanismu na našem území. Naopak zvýšený je podíl CaO, který je částečně vázán do druhotného kalcitu, ale největší podíl je spjat s krystalizací pyroxenu a apatitu.

Novák J. K., Matějka D. (1999): Apatite enrichment in nephelinite from Slánská hora hill, Central Bohemia. – Geolines, 9, 104-109. Praha.

Ulrych J., Novák J., Sedláček V. (1998): Kumulace apatitu v hauynickém nefelinitu ze Slánské hory. – Bull. min.-petr. odd. NM v Praze, 6, 253-256. Praha.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava