Terezín u Kunžaku

Granity typu Landštejn (Zvůle) moldanubického plutonu.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 49°05,105´

východní délka (S42): 15°13,592´

nadmořská výška: 712 m n. m.

mapa KČT: č. 78 (A4-B4)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 4,5 km jv. od Kunžaku, 1,2 km z. od osady Terezín a 400 m jz. od kóty Šibeník (731,9 m) se nachází opuštěný lom (foto 1, 2, 3, 4 a 5). Přístupný je ze silnice Kunžak – Terezín, odkud dále pokračujeme po asfaltové odbočce ve směru na Rožnov. K vlastnímu lomu přijdeme lesní pěšinou (foto 6), která se napojuje na levé straně silnice, asi 50 m od místa, kde na silnici vyúsťuje modrá turistická značka (mapa 1, foto 7). Průměr lomu je asi 30 m, výška stěny nepřesahuje 8 m. Kamenolom není v činnosti již delší dobu, najdeme v něm však stále dostatek čerstvého materiálu.

Odkryv je součástí zhruba kruhového granitoidního tělesa (obrázek 1), situovaného v osní části moldanubického plutonu, v oblasti mezi Kunžakem a Landštejnem (mapa 2). Na jeho stavbě se podílí středně až hrubě zrnitý (velikost zrna kolem 5 mm), nevýrazně porfyrický dvojslídný albitický monzogranit (foto 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 a 16). Uvedenou horninu, v literatuře doposud běžně popisovanou jako landštejnský typ, se s ohledem na její petrofyzikální vlastnosti doporučuje v poslední době označovat jako granit typu Zvůle (Scharbert, Breiter 2000). Mineralogicky je charakterizován přítomností zrn sericitizovaného, perthitického ortoklasu, téměř automorfně omezeného bazičtějšího albitu se sericitizovanými jádry, křemene a muskovitu převládajícího nad biotitem. Muskovit obsahuje vzácnější relikty andalusitu, biotit uzavírá vzácné inkluze akcesorických minerálů, z nichž mimo zirkonu a rudních minerálů je nejhojnější apatit. Slabší metasomatická přeměna granitu se projevuje zatlačováním plagioklasů draselnými živci, albitizací plagioklasů a sekundární tvorbou muskovitu.

Geochemicky jde o silně peraluminický granit s nízkými obsahy všech kompatibilních stopových prvků (Sr, Zr, Th, REE). Vykazuje reverzně zonální stavbu s nejsilněji frakcionovanou facií podél jižního kontaktu tělesa a primitivnější centrální facií. Svým chemickým složením i obsahem Rb-Sr izotopů je granit typu Landštejn (Zvůle) podobný granitům číměřského a eisgarnského s.s. typu. Na rozdíl od časných intruzí uvedených granitoidů reprezentuje pozdní intruzi z hlubšího, déle žijícího a lépe homogenizovaného magmatického rezervoáru. Jeho krystalizace proběhla podle Rb-Sr geochronologie před 320,5 ± 2,7 Ma.

Z hlediska nové reinterpretace geofyzikálních dat tvoří granity typu Landštejn (Zvůle) samostatná tělesa mající charakter pňů, které prorážejí granity typu Mrákotín a Číměř jako nejmladší granitová fáze moldanubického batolitu.

Breiter K. (2005): Peraluminické granitoidy sv. moldanubika. – Exkurze ČGS, 22.10.2005, Sborník 2. sjezdu České geologické společnosti, Slavonice, 2005, 114-136.

Breiter K., Gnojek I., Chlupáčová M. (1998): Radioactivity patterns - constraints for the magmatic evolution of the two-mica granites in the Central Moldanubian Pluton.- Věst. ČGÚ (Bull. of the Czech Geol. Surv.), 73, 4, 301-311, Praha.

Breiter K., Koller F. (1999a): Two-mica granites in the central part of the South Bohemian Pluton.- Abh. Geol. Bundesanst., 56, 1, 201-212, Wien.

Breiter K., Koller F. (1999b): Contrasting Styles of Magmatic Zoning in the Central Moldanubian Pluton. 4^th Meeting of the Czech Tectonic Studies Group – Abstracts.- Geolines, 8, 10-11, Praha.

Dudek A. (1962): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XXVIII Jindřichův Hradec.- NČSAV Praha.

Scharbert S., Breiter K. (2000): Geochronologie a geologie granitu Zvůle.- Zpr. geol. Výzk. v r. 1999, 160-162, Praha.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava