Rabštejn nad Střelou

Fylity a fylitické břidlice svrchního proterozoika barrandienu.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 50°03,244´

východní délka (S42): 13°17,603´

nadmořská výška: 478 m n. m.

mapa KČT: č. 30 (B4)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 7,5 km sv. od Manětína a 1,2 km s. od Rabštejna nad Střelou je vedle lesní silnice založen drobný, v současnosti již nečinný lůmek (foto 1, 2, 3 a 4). K lokalitě se dostaneme ze silnice č. 206 Žihle – Rabštejn nad Střelou, ze které musíme cca 2 km před Rabštejnem odbočit do osady Poustky. U místního koupaliště (Černý rybník) zahneme vlevo na asfaltovou lesní cestu, po níž pokračujeme dále asi 1 km (mapa 1). Lom se nachází na její levé straně, zhruba 300 m před výjezdem z lesa. Cesta pak přechází do silnice, která vede až do Chyše, odkud je rovněž možný přístup.

V lomu jsou odkryty litologicky monotónní, slabě metamorfované proterozoické břidlice (chloritová až biotitová zóna) kralupsko-zbraslavské skupiny barrandienu na jejich přechodu do hornin tepelského krystalinika (mapa 2, foto 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11). Svým celkovým charakterem odpovídají tmavě šedým až černým chlorit-sericitovým fylitům (foto 12, 13, 14 a 15). Vyznačují se nápadnou foliací (foto 16, 17, 18, 19 a 20) s výrazným hedvábným leskem foliačních ploch (foto 21). Sekreční křemen v nich vytváří velmi tenké polohy (pod 1 mm), sledující jemné vráskování (foto 22 a 23). Vedle sericitu a chloritu se lokálně objevuje i biotit a albit. Zrnitostně hrubší části obsahují hojné klastické relikty psamitického materiálu (křemen, živce). V akcesorickém množství vystupuje leukoxen, grafitický pigment, místy i turmalín, pyrit, kalcit a apatit.

V některých partiích nabývají popisované horniny charakteru fylitických (pokrývačských) břidlic, tvořících přechodný článek mezi nepřeměněnými a slabě přeměněnými sedimenty a chlorit-sericitovými fylity. Tyto jsou typické rovnými, nezvrásněnými, matně až hedvábně lesklými foliačními plochami (foto 24) a vzácnější přítomností sekrečních křemenných žilek. Bývají zpravidla jemnozrnné až celistvé, tmavě šedé barvy, s nazelenalým odstínem. Mikroskopicky se vyznačují světlým a tmavým páskováním. Ve světlých proužcích převládá křemen, tmavší partie obsahují převahu slíd doprovázených grafitickým pigmentem. Na minerálním složení fylitických břidlic se podílí autigenní i alotigenní křemen (zrna o velikosti kolem 0,2 mm), živce (albit, silně sericitizovaný oligoklas, vzácně K-živec), sericit, chlorit a světle zelenavý biotit. Asociaci akcesorických minerálů reprezentuje hojný ilmenit, titanit (leukoxen), grafit, turmalín a zirkon.

Výskyty pokrývačských břidlic jsou charakteristické pro širší oblast mezi Manětínem, Hrádkem a Rabštejnem, kde byly od konce středověku do šedesátých let minulého století také ve značném množství dobývány.

Čepek L., Zoubek V. (ed.) (1961): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR
1 : 200 000, M-33-XX, Plzeň.- ÚÚG, Academia Praha, 214 s.

Fediuk F. (2000): Die Dachschiefer von Rabenstein, Westböhmen.- Beitrag zur Exkursion der deutschen Spezialisten, 1-8, Praha.

Gába Z., Hladilová Š., Houzar S., Skupien P., Vašíček Z., Ziegler V. (2002): Geologické vycházky Českou republikou.- Karolinum, UK Praha, 493 s.

Cháb J., Žáček V. (1994): Metamorphism of the Teplá Crystalline Complex.- KTB Report, 3, 33-37.

Zoubek V., Škvor V. (ed.) (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR
1 : 200 000, M-33-XIV Teplice, M-33-VIII Chabařovice.- ÚÚG, Academia Praha, 260 s.

Žáček V., Cháb J. (1993): Metamorphism in the Teplá Upland, Bohemian Massif, Czech Republic (Preliminary report).- Věstník ČGÚ (Bull. of the Czech Geol. Surv.), 68, 3, 33-37, Praha.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava