Utín - Poperek

Pozůstatky po středověké těžbě stříbra v havlíčkobrodském rudním revíru

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 49°35,070´

východní délka (S42): 15°42,059´

nadmořská výška: 501 m n. m.

mapa KČT: č. 46 (B5-C5)

Na návrší Poperek, asi 3 km severozápadně od Přibyslavi a 1 km jihovýchodně od Utína (mapa 1), se dochovaly nejrozsáhlejší doklady historické těžby stříbra v havlíčkobrodském rudním revíru. Největší historické dobývky nalezneme v lesním pruhu asi 0,5 km za Utínem, vpravo od silnice z Utína směrem na Přibyslav (foto 1 a 2). Další dobývkový tah je odtud situován asi 200 m severozápadním směrem. Dobývky jsou tvořeny různě velkými nálevkovitými depresemi (foto 3, 4, 5 a 6) představujícími bývalé šachty, haldami a jen v několika případech snad i pinkami. Průměr největších prohlubní přesahuje dvacet metrů a mohou dosahovat hloubky až deset metrů.

Historicky těžené rudy Pb-Zn-Ag vznikly na tektonicky porušeném (dislokačním) pásmu směru severozápad – jihovýchod v migmatitizovaných pararulách moldanubika (mapa 2). O velikosti zrudněných, strmě uložených struktur nemáme přesné informace. Na základě velikosti obvalových tahů můžeme usuzovat, že dislokační pásmo mělo největší šířku kolem 150 m a délku téměř 1 km.

Počátek těžby na Poperku není přesně znám. Malá vzdálenost mezi šachtami a jejich hloubka ukazují na těžbu v nejstarších fázích havlíčkobrodského dolování. První písemná zpráva o těžbě na Poperku pochází z roku 1285, kdy je zde zmiňováno třináct důlních polí. Předpokládá se, že od 15. století zde již žádná důlní činnost neprobíhala. Celý areál je tak v rámci České republiky unikátně dochovaným dokladem středověké těžby stříbra.

V haldovém materiálu (foto 7 a 8) můžeme nalézt hydrotermálně přeměněné horniny z okolí rudních struktur. K typickým přeměnám patří rozklad živců a biotitu, sericitizace, prokřemenění, pyritizace a následná limonitizace. Rudní minerály se v haldovině vyskytují jen v malém množství. Běžnější je pouze pyrit, který vytváří automorfně omezené, rýhované, krychlové krystaly o velikosti až 0,5 cm nebo jemně zrnité, masivní agregáty. Obdobné velikosti jsou i méně hojná zrna galenitu, černého sfaleritu a arzenopyritu. Chalkopyrit, pyrhotin a tetraedrit byly zjištěny pouze mikroskopicky. Hlušinový materiál v širším slova smyslu představují alterované horniny, často velmi bohaté křemenem. Karbonáty jsou vzácné a obvykle mají vysoký obsah manganu. Mineralogicky byla potvrzena přítomnost Mn-dolomitu, Mg-kutnohoritu a rodochrozitu.

Obrazová dokumentace k lokalitě Poperek

mapa 1

mapa 2

foto 1

foto 2

foto 3

foto 4

foto 5

foto 6

foto 7

foto 8