Rozkoš - Orlík

Historická těžba zlata v horninách moldanubika

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 49°32,784´

východní délka (S42): 15°22,750´

nadmořská výška: 652 m n. m.

mapa KČT: č. 44 (B5)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Vydáme-li se z obce Rozkoš, ležící asi 2 km severovýchodně od Humpolce, po žluté turistické značce, dojdeme asi po 500 m mírného stoupání k romantické zřícenině hradu Orlík (foto 1, 2 a 3). Počátky jeho historie spadají do poslední třetiny 14. století. Během středověku je jeho jméno spojeno s řadou místních historických událostí a majitelů. Úpadek hradu se datuje začátkem 18. století, během 19. století sloužil objekt jako zdroj levného stavebního materiálu a byl téměř rozebrán. Systematické záchranné práce jsou prováděny od roku 1992 a od roku 1997 je část zříceniny zpřístupněna veřejnosti.

Pokračujeme-li od hradu dále po žluté a modré turistické značce (mapa 1), můžeme asi po 400 metrech spatřit vpravo od lesní cesty četné terénní nerovnosti (foto 4 a 5). Ty jsou dokladem historické těžby zlata v lokalitě s místním názvem „Na Štůlách“ nebo „Štůly“.

Zlatonosné zrudnění v okolí Orlíku bylo ve středověku těženo v několika dílčích, přibližně paralelních pásmech, probíhajících v délce asi 600 m. Tyto rudní partie jsou uloženy v cordierit-biotitových migmatitech (foto 6 a 7) s výrazně polyschematickou stavbou tvořících součást moldanubické oblasti (mapa 2). Po těžbě se dochovaly rozsáhlé zbytky dobývek, šachtic a kutacích příkopů (foto 8, 9, 10 a 11), na které v severovýchodní části navazuje pásmo depresí a haldiček. Tyto vznikly při povrchovém rýžování zlata ze svahových uloženin. V okolí samotných dobývek haldy prakticky chybí, neboť vytěžený materiál byl pravděpodobně transportován mimo lokalitu a tam kompletně zpracován.

Veškerá rudnina byla téměř souvisle vytěžena do hloubky několika desítek metrů. O rozsahu a způsobu těžby si můžeme vytvořit představu jen díky zachovaným opěrným pilířům (foto 12 a 13). Mocnost polohy zrudněného erlanu dosahovala 1,2 až 2,5 m se strmým úklonem k SSZ a je souhlasně uložena s foliací okolních hornin. Zlato vrůstá do žilek křemene nebo horninotvorných minerálů. Velikost zlatinek se pohybuje od několika mikrometrů do 2-5 mm, u největších z nich až do 10 mm. Zlato má vysokou ryzost a je doprovázeno dalšími rudními minerály, jako jsou arzenopyrit, löllingit, pyrhotin, scheelit a minerály bismutu (ryzím bismut a maldonit).

V osmdesátých letech minulého století proběhl na lokalitě geologický průzkum, který prokázal ve vzorcích ze starých dobývek obsah zlata mezi 0,2 až 20 ppm. Předpokládá se, že průměrná kovnatost byla kolem 5 ppm zlata. V minulosti zde bylo vytěženo 20 000 tun rudniny, což při dané kovnatosti představuje kolem 100 kg zlata.

Lokalita je jednou ze zastávek naučné stezky, která začíná v Humpolci. Na řadě míst se prostřednictvím informačních tabulí můžeme blíže seznámit s historií a živou i neživou přírodou širšího okolí.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava