Lišov

Granulitový masiv jihočeského moldanubika.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 49°00,416´

východní délka (S42): 14°35,087´

nadmořská výška: 565,1483 m n. m.

mapa KČT: č. 72 (C3)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 9 km sv. od Českých Budějovic a 2 km jz. od kostela v Lišově najdeme na zalesněné vyvýšenině opuštěný a v současnosti již silně zašlý lom. Přístupný je z hlavní silnice č. E49 České Budějovice – Lišov. Asi 600 m za odbočkou na Rudolfov (ve směru na Lišov) se po pravé straně komunikace nachází parkoviště, za nímž o 100 m dále odbočuje vpravo lesní cesta, končící po 150 m v lomu (mapa 1). Jeho prostor je zavezen komunálním odpadem a povrch rekultivován granulitovou šotolinou za pocházející ze skrývky obchvatu silnice Tábor-Třeboň. V centrální části lomu byl postaven základní výškový nivelační bod označovaný jako Locus perennis (vyhlazená skalní ploška o velikosti 10x10 cm), připojený v letech 1877-1878 k nivelační síti bývalého Rakouska-Uherska a představující v současnosti výškovou značku 565,1483 m n. m. (foto 1, 2, 3 a 4).

Lom je součástí protáhlého tělesa budovaného granulity a granulitovými rulami (mapa 2), které probíhá jjz.-ssv. směrem na hranici pestré a jednotvárné skupiny moldanubika a je ohraničeno spojnicí obcí Rudolfov – Hůry – Jelmo – Velechvín – Hůrky – Lišov – Zvíkov. V uvedeném prostoru označovaném jako lišovský masiv se na ploše kolem 40 km² vyskytuje mimo hornin granulitového typu také řada bazických hornin pestrého minerálního složení. Lom byl založen v tmavém pyroxenovém granulitu (foto 5, 6, 7, 8 a 9) extrémně bohatém na křemen a přecházejícím postupně do kvarcitu. Od okolních světlých granát-biotitových granulitů až granulitových rul se liší nápadně jemnozrnnějším charakterem (foto 10, 11, 12 a 13). Obsahuje křemen, draselný živec, plagioklas (bazický oligoklas), klinopyroxen, kyanit, biotit, granát a magnetit. Vyznačuje se heteroblastickou strukturou a nezřetelnou paralelní texturou. Základní tkáň horniny tvořená křemenem a živcem má dlažební strukturu. Popisovaný typ se nápadně odlišuje od tmavého pyroxen-amfibolového granulitu, nacházejícího se severním směrem na jižním svahu kóty Větrník (568 m n m.) a podobného tmavému granulitu tzv. rudolfovské čočky. Kromě křemene, vzácnějšího draselného živce a plagioklasu (kyselý andezin) obsahuje klino- a ortopyroxen, obecný amfibol, biotit, granát, apatit, ilmenit a magnetit. Vyznačuje se poněkud hrubozrnnější granoblastickou strukturou a paralelní texturou.

Tmavé granulity lišovského tělesa nesou podle současných poznatků záznam vysokoteplotních a vysokotlakých metamorfních podmínek překrytých následnou vysokoteplotní a střednětlakou metamorfózou. Světlé granulity převládající v jejich okolí již projevy vysokotlakých přeměn neobsahují a vykazují pouze metamorfózu za podmínek středních tlaků. Teplota a tlak při metamorfóze převážné většiny granulitů lišovského masivu pravděpodobně nepřesáhly hodnotu 800-900° C a 4-5 kbar, teplota uplatňující se při vzniku pyroxenových granulitů se odhaduje na 670-770° C. Přítomnost poikilitického klinopyroxenu a plagioklasových jader bohatých vápníkem je považována za primární magmatický znak. Z absence dekompresních korón a stability ortopyroxenu lze soudit na nízké uplatnění vody při krystalizaci uvedených hornin v podmínkách středních úrovní zemské kůry. Protolit mafických až intermediálních granulitů (křemen-dioritového a tonalitového charakteru) krystalizoval přibližně v období před 360-370 Ma a připomínal současné vápenato-alkalické intruze evropského variského pásma. Metamorfně silně rekrystalované zirkony udávají stáří 330-340 Ma srovnatelné s dalšími granulity moldanubika. Mafické typy lišovských granulitů vznikaly patrně v průběhu variské metamorfózy metaaluminických, středně draselných alkalických plutonitů, tvořících kořenovou zónu magmatického oblouku svrchnodevonského stáří.

Čech V. (ed.) (1962): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XVII České Budějovice, M-33XXXIII Vyšší Brod.- Academia Praha, 192 s.

Gába Z., Hladilová Š., Houzar S., Skupien P., Vašíček Z., Ziegler V. (2002): Geologické vycházky Českou republikou.- Karolinum, UK Praha, 493 s.

Janoušek V., Gerdes A., , Vrána S., Finger F., Erban V.(2004): Mafic granulites of the Lišov Massif, South Bohemia: Relics of a Late Devonian magmatic arc?- In: Janoušek V. (ed.) International Workshop on Petrogenesis of Granulites and Related Rocks, Náměšť nad Oslavou, October 1-3, 2004. Excursion Guide & Abstract Volume, Moravian Museum,
41–42, Brno.

Janoušek V., Gerdes A., Vrána S., Finger F., Erban V., Friedl G., Braithwaite C. J. R. (2006): Low-pressure granulites of the Lišov Massif, southern Bohemia: Viséan metamorphism of Late Devonian plutonic arc rocks.- J. Petrology, 47, 4, 705-744, Oxford.

Kotková J. (1998): Garnet-Bearing Mafic Granulites from the Lišov Granulite Massif.- Geolines, 6, 37, Praha.

Kotková J. (2007): High-pressure granulites of the Bohemian Massif: recent advances and open questions.- J. of Geosciences, 52, 45-71, Praha.

Pavlíček V. (2000): Lišovský výškový bod není středem Evropy.- Minerál, 8, 1, 42-45, Brno.

Suk M., Holub V., Knobloch E., Krásný J., Líbalová J., Holásek O., Lomoz M., Malecha A., Mrňa F., Pokorný J., Sattran V., Střída M., Šalanský K., Žebera K. (1981): Vysvětlivky ke geologické mapě ČSSR 1:25 000, list 32-222 Lišov.- ÚÚG Praha.

Vajner V. (1964): Geologicko-petrografické poměry lišovského granulitu.- Sbor. geol. Věd, Geol., 6, 65-87, Praha.

Vrána S. (1992): Lišov, disused quarry 1 km SW of Lišov.- International workshop: „High-pressure granulites – lower crustal metamorphism“ – Excursion guide, 40-41, ČGS Praha.

Vrána S., Janoušek V. (1999): Geochemistry and Petrogenesis of Granulites in the Lišov Granulite Massif, Moldanubian Zone in Southern Bohemia.- Geolines, 8, 74, Praha.

Zoubek V., Fiala J., Vaňková V., Machart J., Stettner G. (1988): Moldanubian region.- In Zoubek V., Cogné J., Kozhoukharov D., Kräutner H. G. (eds.): Precambrian in Younger Fold Belts. European Variscides, the Carpathians and Balkans. John Wiley & Sons, 885 s.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava