Číměř

Dvojslídné porfyrické granity číměřského typu v moldanubickém plutonu.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 49°03,602´

východní délka (S42): 15°05,398´

nadmořská výška: 563 m n. m.

mapa KČT: č. 78 (B2)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 11 km jv. od Jindřichova Hradce a 5 km ssz. od Nové Bystřice leží obec Číměř. Jeden kilometr západně od kostela v obci najdeme činný etážový lom (mapa 1, foto 1, 2, 3 a 4) založený v horninách moldanubického plutonu (mapa 2). Přístup k lomu je ze silnice Číměř – Dobrá Voda, správní budovy jsou po pravé straně, asi 500 m za obcí. Pro vstup do objektu je nezbytné povolení majitele.

V lomu je odkryt jeden ze základních typů dvojslídných granitů moldanubického plutonu, označovaný jako granit typu Číměř (foto 5, 6, 7, 8 a 9). Uvedený typ granitu vystupuje převážně v jižní části moldanubického plutonu a lze k němu řadit též většinu dvojslídných granitů typu Eisgarn na rakouském území.

Dvojslídné, muskovit-biotitové granity číměřského typu (foto 10, 11, 12, 13, 14 a 15) jsou středně až hrubě zrnité, s různě výraznou porfyrickou strukturou (foto 16, 17, 18 a 19) a hypautomorfně zrnitou strukturou základní hmoty. Jejich zrnitost vzrůstá směrem k jihu na rakouské území. Mají světle šedou až šedou barvu (foto 20, 21 a 22), závislou zejména na obsahu biotitu, jehož množství může dosahovat 6-7 %. V některých případech biotit výrazně převládá nad muskovitem nebo se muskovit stává akcesorickou součástí horniny. Nápadné jsou automorfně až hypautomorfně omezené porfyrické vyrostlice K-živce (do 5 %) dosahující velikosti od 1 cm do 3 cm (foto 23 a 24). Bývají často zdvojčatěné podle karlovarského zákona a jsou tvořeny perthitickým mikroklinem. Lokální akumulace vyrostlic společně s jejich častou přednostní orientací svědčí o působení orientovaného tlaku v průběhu tuhnutí granitové taveniny.

Základní hmota granitů se skládá z K-živce, plagioklasu (An_14-31), křemene, biotitu, muskovitu a akcesorických minerálů (zirkonu, apatitu, monazitu, ilmenitu). Andalusit, sillimanit a cordierit jsou na rozdíl od mrákotínského typu v porfyrických granitech typu Číměř vzácnější. Množství andalusitu stoupá v některých vzorcích až na 2,5 %. Biotit je výrazně pleochroický ve žlutohnědých až černohnědých odstínech. Plagioklas je místy zonální s vnější zónou tvořenou albitem (An_3-8). Z hlediska klasifikace IUGS lze granity typu Číměř řadit do skupiny monzogranitů.

Z chemického hlediska reprezentují dvojslídné porfyrické granity číměřského typu typické, vápníkem chudé peraluminické granity (A/CNK = 0,99-1,34), charakteristické převahou K₂O nad Na₂O. Ve srovnání s průměrným složením kontinentální kůry je pro tyto granity charakteristický nižší obsah Sr (53-167 ppm). Typická je záporná korelace mezi obsahem Sr a Rb indikující společně s vyšším poměrem lehkých a těžkých vzácných zemin a vyšším poměrem Th/U významné uplatnění procesů frakcionované krystalizace v průběhu vývoje magmatické taveniny.

Představy o složení protolitu dvojslídných granitů typu Číměř vycházejí z modelu parciálního tavení metasedimentárních hornin, přičemž stupeň natavení je předpokládán v rozsahu 44-47 obj. % a teplota této granitové taveniny je odhadována podle zirkoniového a monazitového termometru na interval 770-820°C. Maximální hloubka vzniku granitové taveniny je udávána kolem 30 km, většina taveniny však pochází z hloubky 15-10 km. Uvažovanému metapelitickému až metadrobovému charakteru zdrojových hornin odpovídá rovněž složení xenolitů těchto hornin ve většině typů dvojslídných granitů moldanubického plutonu.

Breiter K. (2005): Peraluminické granitoidy sv. moldanubika. – Exkurze ČGS, 22.10.2005, Sborník 2. sjezdu České geologické společnosti, Slavonice, 2005.

Breiter K., Gnojek I., Chlupáčová M. (1998): Radioactivity patterns - constraints for the magmatic evolution of the two-mica granites in the Central Moldanubian Pluton.- Věst. ČGÚ (Bull. of the Czech Geol. Surv.), 73, 4, 301-311, Praha.

Breiter K., Koller F. (1999): Two-mica granites in the central part of the South Bohemian Pluton.- Abh. Geol. Bundesanst., 56, 1, 201-212, Wien.

Dudek A. (1962): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XXVIII Jindřichův Hradec.- NČSAV Praha.

Gnojek I., Přichystal A. (1997): Ground geophysical and geological mapping in the central part of the Moldanubian pluton.- Jb. Geol. Bundesanst., 140, 193-250, Wien.

Matějka D., Nosek T., René M. (2002): Vývoj dvojslídných granitů subtypu Číměř v centrálním moldanubickém plutonu.- Bull. mineral. petrolog. Odd. Nár. Muz., 10, 241-247, Praha.

René M. (1999): Petrografie a chemismus granitů subtypu Číměř z okolí Okrouhlé Radouně (23-32 Kamenice nad Lipou).- Zpr. geol. Výzk. v Roce 1998, 65-67, Praha.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava