Muckov

Krystalické vápence českokrumlovské pestré skupiny moldanubika.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 48°44,232´

východní délka (S42): 14°08,580´

nadmořská výška: 808 m n. m.

mapa KČT: č. 67 (B2)

Asi 15 km jz. od Českého Krumlova a 2,5 km v. od Černé v Pošumaví se nacházejí tzv. Muckovské vápencové lomy (mapa 1), představující unikátní chráněnou přírodní a technickou památku. Lokalitu tvoří malé jámové lomy (foto 1 a 2) ležící v izolovaném lesíku, 0,4 km západně od osady Muckov, vpravo od místní asfaltové komunikace spojující Muckov s Černou v Pošumaví. Vzhledem k poddolovanosti a možnosti řícení skalních stropů je území veřejnosti nepřístupné a nejrizikovější místa jsou oplocena (foto 3). Lomy slouží jako zimoviště 9 druhů netopýrů a představují současně významnou botanickou lokalitu s výskytem chráněných druhů rostlin.

Historické počátky dobývání krystalických vápenců v okolí Muckova jsou předpokládány již v 17. stol. Největšího rozmachu dosáhla těžba počátkem minulého století, v jehož 20. letech však byla z ekonomických důvodů ukončena. Zbylé odkryvy vystupují v současnosti na nevýrazném pahorku, jímž probíhá asi 30 m metrů mocná a 100 m dlouhá čočkovitá poloha krystalického a dolomitového vápence sv.-jz. až v.-z. směru (obrázek 1), uzavíraná v okolních biotitových a sillimanit-biotitových pararulách pestré skupiny moldanubika. Výchozové partie upadající severním směrem pod sklonem 45 - 50^o byly dobývány povrchově, nejčistší části pak i hlubinným způsobem. Těžbou vznikly tři jámové komorové lomy o rozměrech přibližně 20 x 7 x 10 m, 50 x 20 x 4 m a 20 x 8 x 4 m chráněné před zavalením impozantními pilíři (foto 4 a 5). Největší podzemní komora o ploše cca 600 m² se nachází ve třetím lomu.

V odkryvech ze sledovat karbonátové horniny českokrumlovské pestré skupiny moldanubika a řadu dalších významných geologických fenoménů, včetně krasových jevů. Základním typem jsou šedavé, středně až hrubě zrnité krystalické a dolomitové vápence (foto 6, 7, 8 a 9), vyznačující se běžným, relativně jednoduchým minerálním složením, chudým na silikáty. Jsou tvořeny kalcitem, dolomitem, flogopitem a akcesorickým množstvím rutilu. V popisovaných mramorech normálního složení byly lokálně zaznamenány anomální partie, připomínající svým celkovým charakterem karbonatity. Jsou představovány polohami se zvýšeným obsahem Nb a Mo, místy také Zr a REE, U, Th a Y.  Zdrojem stopových prvků byla patrně příměs materiálu z primitivních vulkanických hornin (alkalické bazalty nebo karbonatity) nebo fluida derivivaná z okolních metaevaporitů. Mineralogicky jde o bílé, středně zrnité, převážně kalcitické mramory s kolísajícím obsahem silikátů – tremolitu, edenitového nebo pargasitového amfibolu, flogopitu, diopsidu, skapolitu a plagioklasu, s akcesorickým pyritem, grafitem, titanitem, apatitem a turmalínem. Oba typy mramorů byly postiženy polyfázovou metamorfózou v podmínkách amfibolitové facie. Nálezy obdobných hornin v litologicky podobných metamorfovaných sekvencích z různých geologických jednotek (moldanubikum, moravikum, silezikum) naznačují, že českokrumlovská pestrá skupina moldanubika a jí litologicky velmi podobná olešnická a vranovská jednotka moravika a pravděpodobně i velkovrbenská jednotka silezika mohou v rámci Českého masivu reprezentovat identickou jednotku. Uvedenému předpokladu odpovídá charakter mramorů na východním okraji Českého masivu, typických zejména přítomností tremolitu.

Babůrek J., Pertoldová J., Verner K., Jiřička J. (2006): Průvodce geologií Šumavy.- Správa NP a CHKO Šumava, ČGS, Vimperk, 118 s.

Čech V. (ed.) (1962): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XVII České Budějovice, M-33XXXIII Vyšší Brod.- Academia Praha, 192 s.

Drábek M., Frýda J., Janoušek V. (1999): Regionally metamorphosed carbonatite-like marbles from the Varied group, Moldanubian Unit, Bohemian Massif, Czech Republic, and their Mo-Th-Nb-REE mineralization.- In: Stanley C. J. (ed.): Mineral Deposits: Processes to Processing, Proceed. 5^th SGA meeting and 10^th IAGOD meeting 1999, 635-638.

Houzar S., Novák M. (1995): Moldanubian marbles and regional subdivisions of the Moldanubicum.- J. Czech Geol. Soc., 40, 3, 15, Praha.

Houzar S., Novák M. (2002): Marbles with carbonatite-like geochemical signature from variegated units of the Bohemian Massif, Czech Republic, and their geological significance.- J. Czech Geol. Soc., 47, 3-4, 103-109, Praha.

Obrazová dokumentace k lokalitě Muckov

mapa 1

mapa 2

obrázek 1

foto 1

foto 2

foto 3

foto 4

foto 5

foto 6

foto 7

foto 8

foto 9