Stříbrné Hory - Borovský potok

Strusky po tavbě stříbrných rud

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 49°35,952´

východní délka (S42): 15°42,141´

nadmořská výška: 445 m n. m.

mapa KČT: č. 46 (B5)

Přibližně 3,5 km severozápadně od Přibyslavi a 750 m jihovýchodně od Stříbrných Hor najdeme v údolí Borovského potoka pozůstatky po historickém hutnění stříbra (mapa 1). V úseku od Dolního Dvora až po vyústění do řeky Sázavy se v říčním korytě hojně vyskytují doklady zpracování stříbrných rud. Vrstvy strusek můžeme pozorovat pod lesní cestou v levém břehu Borovského potoka, asi 150 m od silničního mostku silnice Havlíčkův Brod – Přibyslav (foto 1, 2, 3, a 5).

Mohutné struskové haldy jsou v této oblasti zmiňovány ještě z počátku dvacátého století; jejich materiál však byl postupně rozvážen při úpravě místních komunikací. Haldy tak byly postupně aplanovány, a proto dnes již nejsou morfologicky patrné. Provoz hutí je zde datován z různých historických období, naposled pravděpodobně v 16. století. Spolu se struskami se běžně objevují úlomky cihel z vyzdívek pecí, uhlíky a vzácně i vrstvy jemně rozemleté žiloviny a nezpracované zlomky rudniny (foto 6, 7 a 8). Rozemletá žilovina již neobsahuje sulfidy, protože byly během zvětrávacích procesů zcela přeměněny a materiál je takto vzniklým jarositem často intenzivně zbarven do žluta. V rudnině lze pozorovat zrna a závalky pyritu, pyrhotinu, sfaleritu, galenitu a arzenopyritu.

Celý postup hutnění rud představoval komplikovaný proces, který se postupně rozvíjel na základě empirických zkušeností. Sulfidické rudy byly obvykle oxidačně praženy a následně hutněny s přísadou olova, na které se vázalo získávané stříbro. Tato směs byla opětovně tavena, za účelem oxidace a odstranění přebytečného olova. Surové stříbro se však muselo ještě čistit pro dosažení vyšší ryzosti.

Popisovanému technologickému procesu odpovídají mineralogické i chemické vlastnosti strusek nalézaných na lokalitě. Mají černou barvu, na lomu jsou lesklé, většinou ploché a často se stopami tečení v důsledku odpichu taveniny z pece. Obsah barevných kovů ve struskách je proměnlivý. Běžně obsahuji několik procent zinku a olova; v menším množství měď, arsen nebo antimon. Zbytkové obsahy stříbra jsou obvykle velmi nízké a pohybují se v jednotkách nebo desítkách ppm. Z mineralogického hlediska jsou strusky tvořeny zejména sklem, lištovitými krystaly fayalitu a wüstitem. Běžně obsahují uzavřeniny sulfidů Fe a Cu, jen vzácně jsou přítomny ryzí kovy, zejména měď a zcela výjimečně i stříbro.

Pozoruhodností lokality je nedávný nález několika zlomků mohutných mlecích kamenů z rudních mlýnů, ve kterých byla vytěžená rudnina drcena. Jde o druhý nález tohoto typu zaznamenaný na území České republiky.

Obrazová dokumentace k lokalitě Borovský potok

mapa 1

foto 1

foto 2

foto 3

foto 4

foto 5

foto 6

foto 7

foto 8