sev. šířka (S42): 50°38,155´
vých. délka (S42): 15°42,144´
nadmořská výška: 631 m n. m.
mapa KČT: č. 22 (sektor D4)
Asi 5 km západně od Jánských Lázní a 250 m od kostela v Černém Dole najdeme vstup do etážového lomu (foto 1, 2 a 3). Přístup do lomu je po asfaltové komunikaci, která vychází ze zadní části náměstí v Černém dolu (mapa 1). Lom je činný, pro vstup je nezbytné povolení majitele.
Těžené horniny náleží do regionálně geologické jednotky označované jako krkonošsko-jizerské krystalinikum. V detailnějším členění této jednotky se jedná o tzv. ponikelskou skupinu (mapa 2, obrázek 1), jejíž stáří se předpokládá v intervalu svrchní ordovik – silur. Ponikelská skupina má mocnost kolem 300 m a dělí se do tří souvrství:
nejstarší jsou sericitické kvarcity s vložkami metakonglomerátů
v nadloží najdeme grafit-sericitové fylity a výše pak metalydity popř. grafitové kvarcity
nejmladší souvrství tvoří chlorit-sericitové fylity s hojnými polohami krystalických vápenců až dolomitů, albitových kvarcitů, křemen-albitových břidlic nebo zelených břidlic.
Nejbližší okolí lokality je budováno chlorit-sericitovými fylity nejmladšího souvrství, které pozvolna přecházejí do starších grafit-sericitových fylitů. Tělesa krystalických vápenců a dolomitů v nich tvoří polohy od několika do desítek metrů. V jednom z větších těles je založen lom u Černého dolu. Směr tělesa je V-Z, m mocnost až 200 m a délku 1000 m.
Krystalický vápenec je jemně až drobně zrnitá hornina s bílou, někdy namodralou nebo narůžovělou barvou (foto 4, 5, 6 a 7). Průměrné složení suroviny je 52,3 % CaO, 1,3 % MgO a 2,8 % SiO2.
V dutinách mramorů najdeme pěkné ukázky agregátů i krystalů kalcitu. Krystaly převážně klencového nebo skalenoedrického typu bývají bezbarvé, světle okrové nebo světle hnědé barvy (foto 8, 9 a 10) a místy dosahují velikosti několika centimetrů až decimetrů.
Krystalické vápence a dolomity se v rámci krkonošského krystalinika rovněž vyskytují i v okolí Světlé pod Ještědem, na železnobrodsku nebo v okolí Maršova a Rýchor. Nedaleko probíhající těžba v Horním Lánově je zaměřena na polohu krystalického dolomitu.
Literatura:
Chaloupský J. a kol. (1989): Geologie Krkonoš a Jizerských hor. – ČGÚ v nakladatelství Academia, Praha. 288 stran.