Krkonošsko - jizerské krystalinikum

Krkonošsko-jizerské krystalinikum je součástí lugické oblasti Českého masivu. Jednotka má oválný tvar s mírným protažením ve směru ZSZ – VJV. Na jihu a východě je překryta svrchnopaleozoickými sedimenty podkrkonošské a vnitrosudetské pánve, na severu hraničí na linii tzv. vnitrosudetského zlomu s metamorfovanými komplexy krystalinika Kačavských hor. Na SZ je omezeno horninami lužického plutonu (rumburská žula, zawidowský granodiorit) a jz. hranici vymezuje lužická porucha. Podél ní je celé krystalinikum přesunuto přes křídové sedimenty.

Jádro KJ krystalinika tvoří předsvrchnoproterozoický komplex tzv. velkoúpské skupiny. Jedná se o sled svorů a fylitů s hojnými vložkami kvarcitů, erlanů, amfibolitů, krystalických vápenců a grafitických břidlic.

Svrchnoproterozoické jednotky obklopující jádro jsou tvořeny fylity s bazickými a kyselými metavulkanity a představují východní pokračování podobných komplexů tepelsko-barrandienské oblasti. Malým fragmentem je leszczyniecká vulkanická formace na východním okraji. V jižní části krystalinika jsou prekambrické komplexy překryty zvrásněnými slabě metamorfovanými horninami skupiny radčické (stáří svrchní proterozoikum – střední kambrium) a skupiny ponikelské (svrchní ordovik – silur). Nejmladším členem KJ krystalinika je jítravská skupina při lužické poruše, tvořená svrchnodevonskými až spodnokarbonskými metasedimenty a vulkanity.

KJ krystalinikum se člení na dílčí úseky:

• jizerský rulový komplex – prekambrické horniny ortorulového vzhledu s podřadnými svory

• krkonošsko-jizerský žulový masiv – variská posttektonická žulová intruze

• ještědské krystalinikum – komplex svrchnoproterozoických až spodnokarbonských slabě metamorfovaných hornin

• železnobrodské krystalinikum – fylitový komplex svrchněproterozického až silurského stáří, doplněný komplexem vulkanických hornin kambrického stáří

• krkonošské krystalinikum – komplex prekambrických svorů a rul

• rýchorské krystalinikum – zvrásněné kambro-silurské horniny převážně břidlicového charakteru.

Obrázek 1 (podle Chaloupský et al., 1989): Přehledné dělení krkonošsko-jizerského krystalinika. 1 – terciérní sedimenty a vulkanity, 2 – svrchní paleozoikum – křída, 3 – krkonošsko-jizerský masiv, 4 – tanvaldská žula, 5 – jítravská skupina, 6 – ponikelská skupina, 7 – železnobrodský vulkanický komplex, 8 – bítouchovská žula, 9 – radčická skupina, 10 – rumburská žula, 11 – zawidowský granodiorit, 12 – jizerské ruly a žuly, 13 – krkonošské ruly, 14 – machnínská skupina, 15 – velkoúpská skupina .

Na území Polska se ke KJ krystaliniku řadí ještě jednotky kowarská, niedamirowská a leszczyniecká.

Na základě litostratigrafie jsou vyčleňovány následující skupiny:

·        velkoúpská – střední proterozoikum

·        machnínská – svrchní proterozoikum

·        radčická – svrchní proterozoikum až střední kambrium

·        ponikelská – svrchní ordovik až spodní devon

·        jítravská – svrchní devon až spodní karbon

V KJ krystaliniku patří k nejstarším horninám krkonošské a jizerské ruly kadomského nebo předkadomského stáří. Typické krkonošské ruly (dříve ortoruly) budují hlavně jv. část krystalinika. Většinou zvolna přecházejí do svorových hornin např. velkoúpské skupiny. Horniny jsou obecně silně břidličnaté, hlavními minerály jsou křemen, K-živec, muskovit a biotit. Výchozím materiálem jsou jílovité a drobové sedimenty přepracované minimálně dvěma metamorfními etapami. Jizerské ruly budují s. část krystalinika mezi variským krkonošským plutonem a krystalinikem Kačavských hor, hlavní zastoupení je na území Polska. Horniny jsou reprezentovány několika texturními typy a volně přecházejí do granitoidů lužického plutonu (především rumburská žula). Jejich složení a chemismus má granitový charakter (hlavní minerály křemen, K-živec, muskovit a biotit). Celý komplex rul a žul vznikl pravděpodobně rozsáhlou granitizací starších krystalických hornin.

V jádru krkonošsko-jizerského krystalinika vystupuje klenbová struktura krkonošsko-jizerského masivu s rozlohou 685 km². Nejlépe je odkryty ve vysokohorských partiích Krkonoš a Jizerských hor. Petrograficky je celé těleso poměrně monotónní, převládajícím typem je porfyrická, středně zrnitá, biotitická žula až granodiorit. Žilný doprovod je poměrně chudý, většinou tvořený aplity a pegmatity. Stáří masivu je datováno na interval 293 – 307 miliónů let.

Většina rudních ložisek v krkonošsko-jizerském krystaliniku má žilný nebo stratiformní charakter. Nejčastěji jsou zastoupené železné rudy, výskyty zlata, uranová mineralizace, Pb-Zn zrudnění a Cu zrudnění. Z nerudních surovin jsou nejvíce zastoupeny fluorit-barytová mineralizace a karbonátové suroviny.

Chaloupský J., Červenka J., Jetel J., Králík F., Líbalová J., Píchová E, Pokorný J., Pošmourný K., Sekyra J., Shrbený O., Šalanský K., Šrámek J., Václ J. (1989): Geologie Krkonoš a Jizerských hor. – ČGÚ v nakladatelství Academia, Praha. 288 stran.

Klomínský J. (1969): Krkonošsko-jizerský granitoidní masiv. – Sbor. Geol. věd, řada Geologie, 15, 7-132.