Rejta

Granitoidy freistadtského typu moldanubického plutonu.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 48°50,012´

východní délka (S42): 14°39,633´

nadmořská výška: 496 m n. m.

mapa KČT: č. 75 (G1)

Asi 1,5 km vjv. od Trhových Svin leží osada Rejta (mapa 1). Činný jámový lom (foto 1, 2, 3 a 4) je založen 500 m ssz. od obce a je přístupný po asfaltové komunikaci z hlavní silnice Trhové Sviny – Žár, která odbočuje vlevo mezi Velkým a Hamerským rybníkem. Pro vstup do lomu je nezbytné povolení majitele.

Těženým horninovým typem jsou na lokalitě drobnozrnné biotitové granity až granodiority moldanubického plutonu (foto 5, 6, 7 a 8) označované jako granodiorit freistadtského typu (mapa 2). Jde o orogenní až postorogenní granitoidy I-typu představující jednu z nejmladších intruzí moldanubického plutonu. S výjimkou výskytů v sousedství velkých střižných zón, kde často jeví foliaci, nebývají téměř deformovány. Horniny odkryté lomy v širším okolí Rejty jsou součástí samostatného tělesa o délce asi 3,5 km a šířce 2 km založeného pravděpodobně na staré tektonické linii směru SZ-JV a vyznačené průběhem údolí Svinenského potoka (mapa 2).

Masívek je diferencován na tři paralelní zóny směru ZSZ-VJV, nápadně se lišící svým petrografickým charakterem. Charakteristická je zejména facie s výrazně automorfními, až 5 mm velkými  biotitovými lupínky pseudohexagonálního omezení, která je rozšířena v severním předpolí lomařské oblasti a vyznačuje se slabými náznaky paralelní textury. Jižně i severně od popisovaného výskytu se nacházejí granitoidy stejnoměrně zrnité s všesměrnou texturou, v níž biotit již ostatní minerály velikostně nepřevyšuje. V severní zóně je častá chloritizace a albitizace.

Hornina těžená v lomu má všesměrně zrnitou texturu. Tvořena je s hypautomorfně až automorfně omezenými, výrazně zonálními plagioklasy (jádro: An₅₀, okraje: An_10-20) (46 %), křemenem (28 %), K-živcem (15 %), biotitem (9 %), akcesoriemi (3 % mimo apatitu), sekundárním sericitem a chloritem.

Breiter K. (2005): Peraluminické granitoidy sv. moldanubika. – Exkurze ČGS, 22.10.2005, Sborník 2. sjezdu České geologické společnosti, Slavonice, 2005.

Čech V. (ed.) (1962): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XVII České Budějovice, M-33XXXIII Vyšší Brod.- Academia Praha, 192 s.

Gába Z., Hladilová Š., Houzar S., Skupien P., Vašíček Z., Ziegler V. (2002): Geologické vycházky Českou republikou.- Karolinum, UK Praha, 493 s.

Klečka M., Matějka D. (1993): Korelace českých a rakouských typologických studií granitoidů moldanubického plutonu.- Zpr. geol. Výzk. v r. 1991, 79-80, Praha.

Klečka M., Matějka D., Jalovec J., Vaňková V. (1991): Geochemický výzkum skupiny granitoidů typu Eisgarn v j.části centrálního masívu moldanubického plutonu.- Zpr. geol. Výzk. v r. 1989, 109-111, Praha.

Kodym O. (ed.) (1972): Exkurzní průvodce XVIII. sjezdu ČSMG.- ČSMG, Praha, 70 s.

Obrazová dokumentace k lokalitě Rejta

mapa 1

mapa 2

foto 1

foto 2

foto 3

foto 4

foto 5

foto 6

foto 7

foto 8