Košťálov - Kovářův mlýn

Horniny rudnického obzoru spodního oddílu vrchlabského souvrství vnitrosudetské pánve.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 50°34,402´

východní délka (S42): 15°23,800´

nadmořská výška: 358 m n. m.

mapa KČT: č. 19 (B5-B6)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 6 km jv. od Semil najdeme obec Košťálov. Přímo v obci, asi 500 m z. od kostela, leží chráněná lokalita Kovářův mlýn (foto 1 a 2). Jedná se o výchozy hornin v šířce asi 20 m a výška profilu nepřesahuje 5 m (foto 3). K lokalitě se dostaneme z hlavní silnice č. 283 směr Semily po asfaltové odbočce vlevo na konci obce. Odbočka vede přes vodní tok Oleška a vrací se zpět do obce (mapa 1). Lokalita se nachází mezi budovami řadových garáží. Na lokalitě je třeba zachovávat pravidla, která platí pro chráněné lokality.

Lokalitu tvoří nevelká stěna, která byla dříve malým lomem na břidlici (foto 4 a 5). Horniny, které můžeme ve stěně studovat, jsou součástí svrchnopaleozoické výplně podkrkonošské pánve a řadí se do vrchlabského souvrství. V rámci tohoto souvrství byl vyčleněn významný statigrafický horizont – rudický obzor.

Vrchlabské souvrství spadá do permského útvaru a vznikalo ve svrchně paleozoické podkrkonošské pánvi v nejstarší části autunu. Ve svém typickém vývoji je především v severní a střední části pánve a jedná se převážně o sled červených aleuropelitů, do kterých se ve spodním oddíle vkládají polohy šedých aleuropelitů a ve svrchním oddíle červené pískovce. Z jižní části pánve do tohoto sledu prstovitě zasahují spodní staropacké a svrchní čistské pískovce.

V severní a střední části pánve se vrchlabské souvrství dělí na spodní a svrchní oddíl. Spodní oddíl je tvořen červenými, nevrstevnatými aleuropelity, místy s konkrecemi dolomitických karbonátů. Významným horizontem je rudický obzor, jehož mocnost může být až 60 m. Vystupuje především na severu pánve v nesouvislém pruh od Semil, přes Vrchlabí až k hornímu Lánovu, ale díky tektonickému opakování vychází v úzkém pruhu na povrch i v okolí Košťálova. Rudický obzor je tvořen prachovci a jílovci šedé až zelenošedé barvy (foto 6 a 7), podřadně jsou zastoupeny jemnozrnné pískovce (foto 8 a 9) uzavírající decimetrové polohy bitumenních pelitů a čočkovité lavice vápenců. Šedě zbarvené horniny tvoří zpravidla dvě polohy oddělené asi 20 m hnědých aleuropelitů s konkrecemi dolomitu. Sedimenty rudického obzoru vznikly na dně rozsáhlého jezera, které se svažovalo směrem k severnímu prudkému okraji. Zde se usazovaly hrubozrnné sedimenty, jejichž zdrojem byl materiál přinášený vodními toky. Jižní část jezera měla plochý a mělký okraj charakteru bahenní plošiny, kde sedimentovaly jemnozrnné jílovité prachovce až prachovité jílovce (foto 10 a 11), často s bitumenní příměsí.

Ve svrchním oddílu vrchlabského souvrství najdeme ve střední a severní části pánve střídání aleuropelitů a pískovců červených barev. Pískovce jsou zastoupeny méně a jsou obvykle deskovité až lavicovité.

V jižní části podkrkonošské pánve je vrchlabské souvrství tvořeno na bázi komplexem staropackých pískovců. Jedná se o světlé horniny, které mají charakter hrubozrnných arkóz až arkózových pískovců. Zastoupeny jsou polohy středně až hrubě zrnitých slepenců, v pískovcích se objevují kmeny araukaritů. Směrem do nadloží přibývá pestře zbarvených aleuropelitů (jílovců, prachovců) s vrstvičkami vápenců. Tyto stratigraficky odpovídají rudnickému obzoru severní části pánve.

V nadloží staropackých pískovců v jižní části pánve sedimentovaly čistské pískovce. Horniny mají červenou barvu, na bázi se ojediněle střídají s červenými aleuropelity. Mocnost vrstevního sledu je do 150 m. Typický čistský pískovec je hrubě lavicovitý až masivní s velkým zrnitostním rozptylem. Častá je příměs živců a tím přechod do arkóz, tmel je karbonátový.

Vrstevní sled na lokalitě se skládá z šedých až černošedých laminovaných prachovitých jílovců až prachovců (foto 12 a 13) rudnického obzoru spodního oddílu vrchlabského souvrství. V horninách byly popsány velmi významné fosilní zbytky, zejména paprskoploutvé ryby rodu Paramblypterus, trnoploutví rybovití obratlovci Aconthodes, žraloci rodu Bohemicantus nebo obojživelníci rodu Melanerpetom. Rostlinné zbytky kapradin, přesliček a jehličnanů jsou zachovány jen ve fragmentech.

Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky.- Academia Praha, 436 s.

Tásler R., Havlena V., Prouza V. (1981): Nové litostratigrafické členění centrální a západní části podkrkonošské pánve. – Věstník ÚÚG, 56, 3, 129-143.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava