Besednice

Mrákotínský typ granitu moldanubického plutonu.

Obrazová dokumentace k lokalitě

severní šířka (S42): 48°47,948´

východní délka (S42): 14°35,119´

nadmořská výška: 499 m n. m.

mapa KČT: č. 74 (A2)

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava

Asi 6 km jz. od Trhových Svin a 2,5 km sv. od obce Besednice se nachází několik opuštěných, v současnosti již poměrně silně zašlých a zarostlých lomů (foto 1, 2, 3 a 4). Přístup k nim je po štěrkové komunikaci, která odbočuje vpravo ze silnice Besednice Trhové Sviny asi 1,5 km za Besednicí. U odbočky je v mapě zakreslený křížek (ve skutečnosti tam žádný není). Po cestě projedeme lesem a u Sýkorova Hamru se připojí zelená turistická značka. Lom představující popisovanou lokalitu se nachází na pravém břehu bezejmenného potoka, asi 300 m v. od Sýkorova Hamru (mapa 1), odkud je přístupný neudržovanou lesní cestou (foto 5).

Hlavním horninovým typem odkrytým lomovou stěnou (foto 6) je šedý až šedomodrý, středně až drobně zrnitý, místy drobně porfyrický peraluminiový dvojslídný mesogranit až adamellit (foto 7, 8, 9, 10, 11 a 12), tvořící součást eisgarnské jednotky moldanubického plutonu a označovaný v jeho české části zpravidla jako mrákotínský subtyp (mapa 2). Podle dosavadních poznatků se jedná o variské, pozdně orogenní až postorogenní, zcela nedeformované granitoidy S-typu, které intrudovaly do vyzdvihovaného chladnoucího metamorfního komplexu. Stáří intruze odhaduje Klomínský (1994) na 321-298 Ma. Na základě výsledků geochemického studia se nověji doporučuje neoznačovat mrákotínský granit jako samostatnou varietu, ale pouze jako jemnozrnnější okrajovou facii granitu číměřského (Klečka et al. 1991).

Hlavní minerální součást granitu představuje hypautomorfně omezený plagioklas (oligoklas až bazický oligoklas a perthitický mikroklin. Zrna plagioklasu dosahují velikosti 1-1,5 mm, výjimečně až 3 mm. Plagioklasy jsou místy zonální se zřetelným kyselejším lemem. Zatímco v mrákotínském typu se plagioklas a K-živec (zrna až 6 mm velká) běžně vyskytují v poměru přibližně 1 : 1 nebo K-živec i převládá, v okolí Besednice přechází hornina naprostou převahou plagioklasu nad ortoklasem až v biotitový granodiorit. Poměrně častý je myrmekit. Křemen je zpravidla silně undulózní, často mívá agregátní charakter. Biotit tvoří 1-2 cm velké vyrostlice, obsahující pleochroické dvůrky vyvinuté kolem uzavíraného zirkonu. Často bývá chloritizován (pennin) a doprovázen drobnými zrnky titanitu. Primární muskovit tvoří samostatné lupínky kostrovitých tvarů nebo prorůstá po štěpných trhlinách plagioklasy, tvoří drobně šupinaté agregáty na hranici živcových zrn nebo biotitových lišt. Asociaci akcesorických minerálů tvoří apatit, zirkon, rutil a rudní minerály reprezentované ilmenitem nebo magnetitem.

Výsledky petrologického studia mrákotínského granitu prováděného v prostoru mezi Mrákotínem a Řásnou potvrdily, že lokální přítomnost drobných sloupečků andalusitu v asociaci s muskovitem může nasvědčovat počátku krystalizace granitové taveniny při teplotách mezi 700-800°C a tlaku 150-350 MPa. Za hlavní zdroj granitů je pravděpodobně možné považovat muskovitem bohaté metasedimenty svrchní kontinentální kůry.

V blízkosti lokality se nachází několik menších těles tvořených středně zrnitou porfyrickou biotitovou žulou weinsberského typu (mapa 2). Složena je z hojných, až 5 cm velkých vyrostlic perthitického mikroklinu obsahujícího drobné plagioklasové inkluze. Součástí základní hmoty je mikroklin, kyselý oligoklas (An_14-16), křemene, biotit a akcesorické minerály (muskovit, apatit, zirkon, magnetit).

Breiter K. (2005): Peraluminické granitoidy sv. moldanubika. – Exkurze ČGS, 22.10.2005, Sborník 2. sjezdu České geologické společnosti, Slavonice, 2005.

Breiter K., Gnojek I., Chlupáčová M. (1998): Radioactivity patterns - constraints for the magmatic evolution of the two-mica granites in the Central Moldanubian Pluton.- Věst. ČGÚ (Bull. Czech Geol. Surv.), 73, 4, 301-311, Praha.

Breiter K., Koller F. (1999): Two-mica granites in the central part of the South Bohemian Pluton.- Abh. Geol. Bundesanst., 56, 201-212, Wien.

Čech V. (ed.) (1962): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XVII České Budějovice, M-33XXXIII Vyšší Brod.- Academia Praha, 192 s.

Klečka M., Matějka D. (1993): Korelace českých a rakouských typologických studií granitoidů moldanubického plutonu.- Zpr. geol. Výzk. v r. 1991, 79-80, Praha.

Klečka M., Matějka D., Jalovec J., Vaňková V. (1991): Geochemický výzkum skupiny granitoidů typu Eisgarn v j.části centrálního masívu moldanubického plutonu.- Zpr. geol. Výzk. v r. 1989, 109-111, Praha.

Klomínský J. (1994) Geologický atlas České republiky.- ČGÚ Praha.

Kodym O. (ed.) (1972): Exkurzní průvodce XVIII. sjezdu ČSMG.- ČSMG, Praha, 70 s.

René M. (2000a): Vývoj dvojslídných granitů typu Eisgarn v území nezi Besednicí a Novými Hrady (32-24 Trhové Sviny, 33-12 České Velenice).- Zpr. geol. Výzk. v r. 1999, 192-195, Praha.

René M. (2000b): Two-mica granites of the southwestern part of the South Bohemian Batholith.- Mitt. Österr. mineral. Gesell., 145, 21-28, Wien.

René M. (2001): Vývoj dvojslídných granitů v oblasti mezi Mrákotínem a Řásnou.- Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2000, 82-84, Brno.

René M. (2002): Origin of two-mica granires of the Moldanubian batholith.- Erlanger Geol. Abh., Sonderband 3, 78-79, Erlangen.

hlavní stránka

seznam lokalit

mapa lokalit

o autorech

průvodce Morava