sev. šířka: 50° 33,647´
vých. délka: 16°12,448´
nadmořská výška: 702 m n. m.
mapa KČT: č. 26 (sektor B3-C3)
Tři kilometry sz. od Police nad Metují leží morfologicky nápadný masiv Ostaše. Od roku 1956 se jedná o národní přírodní rezervaci, podobně jako severovýchodně ležící Kočičí skály. Přístup k okružní turistické trase, která vede přes skalní bludiště až na vrchol Ostaše, je po asfaltové komunikaci. Ta odbočuje z hlavní silnice č. 363 Police n.M. – Broumov asi jeden kilometr za obcí Bukovice (mapa 1).
Menší skalní město leží v oblasti vnitrosudetské pánve, která byla založena ve spodním karbonu a během jejího dalšího vývoje až do spodního triasu byla vyplněna sedimentárními horninami, které vznikaly v prostředí říčních koryt, údolní nivy nebo mělkých jezer. Doprovázejí je rozsáhlé komplexy vulkanických hornin vzniklých ve témže období při erupcích četných sopek.
Větší část mezozoika byla celá oblast vyzdvižena a podléhala významné denudaci. Tuto etapu ukončily opakované transgrese svrchnokřídového moře ve kterém sedimentovaly mocné komplexy především klastických hornin (mapa 2). Zbytky těchto sedimentů dnes tvoří převážně střední část broumovského výběžku, resp. osu vnitrosudetské pánve na českém území. Následné mladší geologické pochody zahrnující zvětrávání a transport rozrušených hornin, působení vody, mrazu, větru a živé přírody vytvořily v pískovcových horninách během třetihor a čtvrtohor morfologicky zajímavé, místy unikátní tvary mnoha skalních měst, věží, soutěsek a hřibů nebo hlubokých říčních údolí či kaňonů.
Křídové sedimenty jsou ve vnitrosudetské pánvi tvořeny převážně horninami bělohorského a jizerského souvrství turonského stáří, z nichž vystupují „ostrovy“ kvádrových pískovců březenského souvrství (střední až svrchní coniac). Tyto denudační zbytky tvoří Adršpašsko-teplické skály a stolovou horu Ostaš budované typickým křemenným kvádrovým pískovcem. Na mnoha výchozech v okolí Ostaše se setkáme hrubě zrnitými pískovci, které místy přecházejí až do drobně zrnitých slepenců (foto 1, 2 a 3).
Ostaš má typickou morfologii stolové hory (foto 4 a 5) přibližně kruhového tvaru s plošinou v nadmořské výšce 700 m a rozměru přibližně 500 x 400 m. Od okolních svahů oddělují plošinu až 40 m vysoké skalní stěny. Polický zlom odděluje od Ostaše o 100 m níže ležící Kočičí skály (foto 6 a 7). Na východním okraji vrcholové části Ostaše najdeme menší skalní město (foto 8, 9, 10, 11 a 12) vytvářející spletitý labyrint skalních puklin a rozsedlin a řadou zajímavých skalních útvarů (foto 13, 14, 15 a 16).
Z vrcholu Ostaš je na několika místech krásný výhled do okolní krajiny, zejména na Broumovské stěny a za pěkného počasí i na Krkonoše (foto 17 a 18).