sev. šířka (S42): 50°37,059´
vých. délka (S42): 16°14,798´
nadmořská výška: 468 m n. m.
mapa KČT: č. 26 (sektor B4)
Na jižním okraji Meziměstí, v těsném sousedství osady Alpská Víska, se nachází opuštěný stěnový lom (mapa 1). Přístupný je ze silnice vedoucí do Vernéřovic, a to odbočkou nacházející se vlevo těsně před železničním podjezdem. Lom je již dlouhodobě opuštěný a jeho stěny jsou tak částečně zarostlé (foto 1 a 2), nicméně studium hornin, které se zde v minulosti těžily, je bez problémů možné.
Lomem odkryté sedimenty tvoří součást výplně vnitrosudetské pánve a řadí se k trutnovskému souvrství (mapa 2), jehož stáří je určeno do období spodního permu – saxonu. Komplex hornin trutnovského souvrství navázal na broumovské souvrství po výrazném stratigrafickém hiátu v pánvi. K typickým rysům trutnovského souvrství patří absence vulkanických projevů a zcela chybějící paleontologické nálezy.
Ve spodní části souvrství se ukládaly bazální psefity, tj. horniny obsahující hrubě úlomkovitý materiál o velikosti nad 2 mm. K nim řadíme brekcie a slepence tvořené převážně valouny ryolitových hornin. Tyto sedimenty místy přecházejí do pískovců a jsou hojně zastoupeny zejména v okolí Meziměstí. V ostatních částech pánve jsou bazální psefity tvořeny slepenci, jejichž valounový materiál pochází z oblasti Orlických hor, nebo brekciemi s hojným zastoupením bazaltů a andezitů. Veškerý vulkanický materiál ze spodní části trutnovského souvrství pochází ze zvětrávajících komplexů podložního souvrství broumovského.
Svrchní část trutnovského souvrství tvoří komplex nevrstevnatých prachovitých a jílovitých hornin, vyznačující se obvykle typickým červenohnědým zbarvením. Na některých místech, např. právě v lomu u Alpské Vísky, je do tohoto komplexu vnořena až 50 m mocná poloha vrstevnatých pískovců s lavicovitou nebo deskovitou odlučností (foto 3 a 4). Jejich charakteristickým rysem je přítomnost dokonale zaoblených „plovoucích“ zrn křemene dosahujících výrazně větší velikosti (foto 5 a 6). Na jejich základě bývají tyto pískovce označovány jako bimodální.
Trutnovské souvrství je ukončeno až 10 m mocným horizontem nazelenale šedých, nápadně skvrnitých pískovců s vysokým podílem karbonátové příměsi (až 50 %) přecházejících postupně do nadložního bohuslavického souvrství.
Typický pískovec v lomu u Alpské Vísky je drobně zrnitá hornina červenohnědé nebo rezavě hnědé barvy. Vykazuje psamitickou strukturu a kompaktní, lavicovitou texturu. V hornině převažují psamitická zrna křemene, K-živce, plagioklasu a horninových úlomků (kvarcit). Struktura je pórová, matrix má aleuritický charakter. Některé části horniny vykazují bazální strukturu v karbonátovém pojivu. Zrna minerálů i hornin jsou polozaoblená nebo zaoblená, většina zrn má povlakovou strukturu tvořenou tmelem složeným z oxidů nebo hydroxidů železa. Zcela převažují zrna křemene a úlomků kvarcitu, jen okrajově je zastoupen plagioklas, K-živec nebo úlomky vulkanických hornin. Karbonátové pojivo má zrnitý charakter.
Literatura:
Tásler R., Čadková Z., Dvořák J., Fediuk F., Chaloupský J., Jetel J., Kaiserová-Kalibová M., Prouza V., Schovánková-Hrdličková D., Středa J., Střída M., Šetlík J. (1979): Geologie české části vnitrosudetské pánve. – Vydal ÚÚG v Academii, 296 stran. Praha.
Pešek J., Holub V., Jaroš. J, Malý L., Martínek K., Prouza V., Spudil J., Tásler R. (2001): Geologie a ložiska svrchnopaleozoických limnických pánví České republiky. – Český geologický ústav, Praha. 244 stran.