sev. šířka (S42): 50°35,628´
vých. délka (S42): 16°15,230´
nadmořská výška: 530 m n. m.
mapa KČT: č. 26 (sektor B4)
V těsné blízkosti silnice č. 303 z Broumova do Teplic nad Metují se po pravé straně, asi 500 m za odbočkou na Jetřichov, nachází opuštěný lom (mapa 1). Přestože je vytěžený prostor silně zarostlý náletem dřevin, na jeho levé straně najdeme i část dobře zachovalé lomové stěny (foto 1, 2 a 3).
Pískovna (foto 4 a 5) se nachází asi jeden kilometr severozápadně od lomu, ale mnohem snáze je přístupná ze silnice Jetřichov – Bohdašín (mapa 1). Na lokalitě stále probíhá těžba a vstup je proto možný pouze se souhlasem provozovatele.
Ačkoliv se vnitrosudetská pánev označuje jako mladopaleozoická (dříve též permokarbonská), zasáhly sedimentační procesy i do dalšího, již drohohorního útvaru – triasu. Závěr permské sedimentace ve stupni thuring je v pánvi reprezentován bohuslavickým souvrstvím, které obsahuje až 120 m mocný sled různých typů převážně rudě nebo hnědavě zbarvených pískovců. Tyto sedimenty vznikaly již v období, kdy se prostor vnitrosudetské pánve silně redukoval a její původní okraje sloužily jako zdroj materiálu pro další sedimentaci. Pískovce bohuslavického souvrství se ukládaly v prostředí periodických vodních toků a náhlých přívalových srážek. Klimatické podmínky v tomto období nebyly vhodné pro zachování fosilních zbytků.
Pravděpodobně po krátkém přerušení sedimentace pokračovala tvorba již triasových sedimentů bohdašínského souvrství. Jeho mocnost nepřesahuje 120 m a současné povrchové rozšíření je vázáno pouze na několik drobnějších denudačních oken (mapa 2). Ve své spodní části je bohdašínské souvrství tvořeno hrubě zrnitými, pestře zbarvenými pískovci s polohami slepenců (foto 6 a 7). Svrchní část souvrství, reprezentovaná výskyty v okolí Červeného Kostelce, má charakter bělošedých pískovců s kaolinitovým tmelem. Z těchto hornin pochází první nález stopy dinosaura na našem území.
Většina popisovaných sedimentů vznikala v prostředí říčních niv nebo občasných jezer, značná část materiálu, zejména dochovaných úlomků hornin, pochází z oblasti dnešních Orlických a Sovích hor. V obdobích mezi jednotlivými sedimentačními cykly docházelo k intenzivnímu zvětrávání nestabilních živců, jehož výsledkem je významné zastoupení kaolinitu v horninách.
Lom i pískovna u Jetřichova jsou založeny ve spodní části triasových sedimentů, přičemž v lomu jsou horniny poměrně zachovalé, zatímco v pískovně jsou z větší části intenzivně zvětralé a rozpadají se na písek (foto 8 a 9).
Typickou horninou spodní části bohdašínského souvrství jsou šedé, fialově šedé, narůžovělé nebo hnědavé arkózové pískovce (foto 10, 11 a 12), které jsou místy výrazně skvrnité. Jejich stavba je masivní nebo vrstevnatá. Asi 60 % horniny tvoří zrna až drobné valouny křemene a křemenných hornin (kvarcity), asi z 20 % jsou zastoupeny silně přeměněné živce a téměř 20 % představuje jílový podíl. Změna zastoupení jednotlivých složek vyvolává změny zrnitosti, barvy i charakteru horniny – některé arkózové pískovce tak přechází do pískovců nebo jílovitých pískovců. Běžně se v nich objevují až metrové polohy slepenců, které obsahují až 30 cm velké valouny tvořené křemenem, rulami, granulity, granity nebo kvarcity.
Literatura:
Tásler R., Čadková Z., Dvořák J., Fediuk F., Chaloupský J., Jetel J., Kaiserová-Kalibová M., Prouza ., Schovánková-Hrdličková D., Středa J., Střída M., Šetlík J. (1979): Geologie české části vnitrosudetské pánve. – Vydal ÚÚG v Academii, 296 stran. Praha.
Pešek J., Holub V., Jaroš. J, Malý L., Martínek K., Prouza V., Spudil J., Tásler R. (2001): Geologie a ložiska svrchnopaleozoických limnických pánví České republiky. – Český geologický ústav, Praha. 244 stran.