Horní Lánov

Tělesa dolomitových mramorů v horninách ponikelské skupiny krkonošsko-jizerského krystalinika

sev. šířka (S42): 50°38,067´

vých. délka (S42): 15°40,225´

nadmořská výška: 520 m n. m.

mapa KČT: č. 22 (sektor D4)

Přibližně 4 km východním směrem od Vrchlabí najdeme na severním úpatí Lánovského kopce (614 m) v údolí Pekelského potoka činný etážový lom (foto 1, 2 a 3). Přístup do lomu je z hlavní silnice č. 14 Vrchlabí – Trutnov. V Prostředním Lánově odbočíme směrem na Dolní Dvůr a po jednom kilometru narazíme na odbočku účelové komunikace do lomu (mapa 1). Pro vstup je nezbytný souhlas majitele objektu.
Karbonátové ložisko je součástí geologické oblasti lugika, části označované jako krkonošsko-jizerské krystalinikum. Okolí Lánova budují komplexy krkonošského krystalinika s. s. (mapa 2), které se vyznačují vyšším stupněm metamorfózy, než byly zaznamenány v ještědském nebo železnobrodském krystaliniku. Z hlediska litostratigrafického spadá okolí ložiska do ponikelské skupiny, která reprezentuje horniny období od svrchního ordoviku po spodní devon.
Ponikelská skupina má mocnost asi 300 m a je rozdělena do tří základních souvrství:

Ložisko dolomitu u Horního Lánova má celkovou délku asi 2800 m a šířka kolísá od 150 m do 700 m. Je uloženo v chlorit-sericitových fylitech nejmladšího ze tří jmenovaných souvrství. Tyto horniny jsou zelenavě šedé, detailně provrásněné a v jejich složení převládá sericit, albit a křemen. Chlorit a karbonáty jsou přítomny v kolísavém množství. V těchto horninách se setkáme s tělesy dolomitů a mramorů v celé krkonošsko-jizerské oblasti, většinou se však jedná o drobnější tělesa zčásti dolomitických krystalických vápenců s běžnou příměsí albitu, chloritu nebo grafitového pigmentu (např. Kryštofovo údolí, Bozkov, Suchý Důl, Albeřice a další).
V etážovém lomu u Horního Lánova se setkáme s kalcitickým dolomitem. Tato hornina je jemnozrnná až celistvá, bílé nebo narůžovělé barvy (foto 4, 5 a 6). Převažující složkou horniny jsou karbonáty, křemen je přítomen v množství do 3 %. Jednotlivá zrna karbonátů jsou zakalena jemným pigmentem, který vyvolává narůžovělé zbarvení horniny (foto 9, 10, 11 a 12). Materiál je prostoupen mikroskopickými žilkami čirých kalcitových zrn. Hrubý odhad zastoupení dolomitu a kalcitu v hornině odpovídá poměru 10 : 1 ve prospěch dolomitu. Jiný texturní typ reprezentuje krystalický vápnitý dolomit šedé barvy, jehož homogenitu narušují makroskopicky viditelné karbonátové žilky odlišného zbarvení (foto 7 a 8). Obsahují karbonátová zrnka větší velikosti než základní hmota. V karbonátových zrnech horniny je hojně zastoupen grafitový pigment a poměr zastoupení dolomit – kalcit je asi 5 : 1.
V lomu se běžně setkáme s puklinami, na kterých vznikly velmi pěkně omezené kalcitové krystaly bílé nebo světle hnědé barvy, místy nalezneme i čiré jedince. Na krystalech převládají tvary ditrigonálního skalenoedru, místy ve spojce s romboedrem (foto 13, 14, 15 a 16).
Surovina z ložiska Horní Lánov byla dříve využívána na mletou moučku pro využití ve sklárnách, papírnách a gumárnách, na drcené kamenivo, zemědělské hnojivo a pro pálení vápna.

Chaloupský J., Červenka J., Jetel J., Králík F., Líbalová J., Píchová E., Pokorný J., Pošmourný K., Sekyra J., Shrbený O., Šalanský K., Šrámek J., Václ J. (1989): Geologie Krkonoš a Jizerských hor. – ČGÚ v nakladatelství Academia, Praha. 288 stran.
Procházka J. (1977): Výsledky průzkumu mramorů v krkonošsko-jizerské oblasti. – Sbor. Geol. věd., řada LG, 18, 161-193, Praha.
Přehled o vybraných jakostních parametrech horniny a výrobků z provozu Lánov – zpráva uložená na provozovně Lánov.

© Václav Vávra, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta MU, Kotlářská 2, Brno. E-mail: vavra@sci.muni.cz.
TOPlist