sev. šířka: 49°05,529´
vých. délka: 14°34,680´
nadmořská výška: 438 m n. m.
mapa KČT: č. 72 (sektor B3)
Asi 15 km ssv. od Českých Budějovic a jeden kilometr jjv. od Ševětína je založen činný jámový etážový lom (foto 1, 2 a 3). Přístup do lomu je ze silnice č. 603 směr Vitín, na konci obce musíme odbočit vlevo na asfaltovou účelovou komunikace, podjet železniční trať a přijedeme přímo do lomu (mapa 1). Pro vstup je nezbytné povolení majitele.
Do hornin moldanubické zóny intrudovaly během variské orogeneze magmatické horniny, které tvoří se svojí rozlohou asi 6000 km2 největší magmatické těleso v Českém masivu. Část plutonu leží na našem území, podstatná část leží v Rakousku. Celý moldanubický pluton vznikal polyfázově a vyčleňují se tři větší skupiny hornin (Klečka,Matějka 1996):
starší synorogenní granitoidy (spodní karbon)
mladší synorogenní granitoidy (svrchní karbon)
subvulkanické felsické žíly a anorogenní granitoidy
Podle stáří rozdělují někteří autoři moldanubický pluton do 4 skupin:
Rastenberský typ (jihlavský a třebíčský masiv): 338–318 Ma
Weinsbergské granitoidy: 328–318 Ma
Eisgarnské granitoidy: 327–318 Ma
Mauthausenské granitoidy: 305–302 Ma
Ševětínský masiv je nehomogenní granitoidní těleso, které intrudovalo v oddělených časových etapách do moldanubické zóny. Těleso má dvě větve – východní část v jižním okolí Ševětína je obklopena křídovými sedimenty českobudějovické pánve (mapa 2) a jižní část se zužuje mezi Drahotěšickou zlomovou zónou a Lhotickým příkopem (karbonská a permská výplň).
Intruzi masivu lze rozdělit do tří etap:
jihovýchodní část masivu je tvořena dvojslídným granitem s obsahem cordieritu a andalusitu (typ Deštná)
v masívu nejhojněji zastoupený biotit-muskovitový ševětínský granit
drobné těleso (do 200 m) jemně zrnitého biotitového granitu.
Biotit-muskovitový granit je středně až jemně zrnitý se skvrnitou texturou (foto 4 a 5). Tato stavba je způsobena shluky biotitu a přeměnou cordieritových zrn na agregát biotitu a muskovitu. Hlavními složkami horniny jsou plagioklas, křemen, slabě pertitický K-živec a biotit (foto 6 a 7). Mezi vedlejší a akcesorické minerály můžeme zařadit druhotný muskovit, vzniklý přeměnou cordieritu a plagioklasu, apatit a zirkon.
V hornině se ojediněle objevují uzavřeniny jemně zrnitých tonalitů až granodioritů a xenolity biotitových pararul (foto 8). Celá hornina byla postižena intenzivní křehkou deformací (foto 9 a 10).
Na základě chemického složení lze konstatovat, že Ševětínský granit je mírně peraluminický. Poměr izotopů (87)Sr/(86)Sr je průměrně 0,7092. Granity vykazují znaky přechodného I/S typu. Masiv pochází z křemen-živcového zdroje (tavení metapsamitu) nebo při vzniku masivu docházelo k míšení relativně primitivní taveniny odvozené z pláště s metasedimenty moldanubika. Ševětínské granitoidy jsou v řadě parametrů podobné s Mauthausenským typem granitu (Rakousko), který je považován za pozdně orogenní (asi 300 mil. let).
Literatura:
Janoušek V., Vrána S., Erban V. (2002): Petrology, geochemical chracter and petrogenesis of a Variscian post-orogenic granite: case study from the Ševětín Massif, Moldanubian Batholit, Southern Bohemia. – Journal of the Czech Geological Society, 47/1, 1-21.
Klečka M., Matějka D. (1996): Moldanubian Batholit – an example of the evolution of the Late Paleozoic granitoid magmatism in the Moldanubian Zone, Bohemian Massif (Central Europe).- In: Srivastava R.K., Chandra R. (eds.): Magmatism in relation to diverse tectonic settings. Oxford and IBH Pblishing Co., New Delphi, 353-373.