Kutnohorské krystalinikum

Postavení jednotky, která se označuje jako kutnohorské nebo kutnohorsko-čáslavské krystalinikum, není v literatuře jednotné a názory na tuto problematiku se neustále vyvíjí. Podle Návrhu (1976) je kutnohorské a čáslavské krystalinikum součástí oblasti moldanubika. Kutnohorské krystalinikum je definováno jako jednotka při severním okraji moldanubika, od něhož je oddělena ratajskou zónou. Čáslavské krystalinikum na Z navazuje na kutnohorské a na V je tektonicky odděleno od krystalinika železnohorského.

Obrázek 1. Rozdělení variských a prevariských jednotek Českého masivu (podle návrhu, 1976). Vysvětlivky: 1c – české moldanubikum; 1i – kutnohorské krystalinikum; 1j – čáslavské krystalinikum; 3a – železnohorské krystalinikum; 3b – chrudimské paleozoikum; 3c – hlinecká zóna; 3d – svratecké krystalinikum;
3e – železnohorský pluton.

Mísař et al. (1983) definuje kutnohorsko-svrateckou oblast, která vystupuje v severním lemu moldanubika od kouřimského zlomu na Z až k moravskoslezskému zlomovému pásmu na V. Hranice vůči moldanubiku je diskutabilní, často se ztotožňuje s muskovitovou izográdou nebo se definuje široká přechodná zóna mezi jednotkami. Hranice se středočeskou oblastí na severu je litologická, zpravidla s podhořanským krystalinikem. Průběh kutnohorsko-svratecké oblasti porušuje hlinská zóna, řazená ke středošeské oblasti. Tato struktura vymezuje v kutnohorsko-svratecké oblasti západní část – kutnohorské a ohebské krystalinikum a východní část – svratecké krystalinikum.

V pojetí Mísaře et al. (1983) je kutnohorské krystalinikum (jako dílčí jednotka kutnohorsko-svratecké oblasti) pestrý metamorfovaný komplex se synformní stavbou a typickým nedostatkem granitoidních hornin. Zajímá oblast mezi Českým Štenberkem a Sázavou na západě a Chotěboří na východě. V rámci kutnohorského krystalinika se rozlišují:

· šternbersko-čáslavské skupina je tvořena dvojslídnými rulami a svory, často s granátem a staurolitem. Běžná je přítomnost amfibolitů, erlánů, mramorů, kvarcitů, grafitických hornin nebo eklogitů. Původně se jednalo o sedimentárně-vulkanický komplex s převahou bazických vulkanitů a jejich tufů. Součástí skupiny je i svatokřížský bazický masiv u Ronova nad Doubravou.

· kutnohorská skupina zaujímá oblast mezi Kutnou horou, Ratajemi a Kouřimí. Jádro skupiny tvoří dvojslídné ruly a svory s polohami amfibolitů a leptynitů, okraj je tvořen migmatity a ortorulami. Ortoruly jsou často porfyroblastické a stébelnaté (doubravčanská ortorula).

· malínská skupina je monotónního charakteru, tvořená jemnozrnnými rulami s výrazným stratigrafickým horizontem kvarcitických erlánů. Běžná je migmatitizace rul.

Obrázek 2. Styk moldanubika a kutnohorského krystalinika (podle Mísaře et al., 1983). Vysvětlivky: 1 – křída; 2 – perm; 3 – cordieritové ruly a migmatity;
4 – magmatity; 5 – bazická a ultrabazická intruzíva; 6 – sedimenty kambrium až silur; 7 – eokambrium; 8 – chvaletické proterozoikum; 9 – podhořanské krystalinikum; 10 – malínská skupina; 11, 12 – kutnohorská skupina; 13 – šternbersko-čáslavská skupina; 15 – moldanubikum.

Metamorfóza kurnohorského krystalinika je v subfacii sillimanit-almndinové s muskovitem a intenzita klesá směrem k severu. Celé krystalinikum prošlo kadomskou regionální metamorfózou a následně hercynskou retrográdní metamorfózou.

Rovněž kolektiv autorů (1994) vyčleňuje kutnohorsko-svrateckou oblast jako prekambrický komplex, tvořící s. okraj moldanubika. Oproti moldanubiku se vyznačuje nižší metamorfózou a absencí variských granitoidů. V této práci se rozděluje kutnohorsko-svratecké oblast na tři jednotky: kutnohorskou, čáslavskou a svrateckou.

Jiné práce (např. Synek a Oliveriová, 1993) zařazují kutnohorské krystalinikum ke gfölské jednotce moldanubika a předpokládají existenci hluboce založených příkrovů označovaných jako:

· kouřimský příkrov

· běstvinská skupina

· malínská skupina a

· plaňanská skupina.

Obrázek 3. Schéma stavby kutnohorského krystalinika (podle Nováka a Vrbové, 1996). Vysvětlivky: A – moldanubická zóna, B – ratajská svorová zóna; C – kouřimský příkrov; D – malínská skupina (gfölská jednotka); E – plaňanská skupina (gfölská jednotka); F – běstvinská skupina (gfölská jednotka); G – křída; H – perm; I – podhořanské krystalinikum; J – železnohorské proterozoikum.

Ratajská svorová zóna tvoří převážně jižní okrajovou část krystalinika a je definována jako komplex biotit-muskovitových svorů a fylonitů doplněný polohami páskovaných amfibolitů, amfibolitů a metagaber.

Kolektiv autorů (1994): Regional geological subdivision of the bohemian Massif on the territory of the Czech Republic. – Journal Czech Geol. Soc., 39, 1, 127-144. Praha.

Mísař Z., Dudek A., Havlena V., Weiss J. (1983): Geologie ČSSR I. Český masív. – SPN Praha. 336 stran.

Návrh (1976): Návrh regionálně geologické klasifikace Českého masivu. – Čas. mineral. geol., 21, 1, 1-21. Praha.

Novák J. K., Vrbová H. (1996): Petrogenesis and geochemistry of mafic rocks from the Kutná hora Crystalline Complex and the neighbouring part of the Rataje Micaschist Zone. – Geolines, 4, 1-17. Praha.

Synek J., Oliveriová D. (1993): Terrane character of the north-east margin of the Moldanubian Zone: the Kutná hora Crystalline Complex, Bohemian Massif. – Geol. Rundsch., 82, 566-582.