sev. šířka (S42): 50°30,500´
vých. délka (S42): 16°13,011´
nadmořská výška: 397 m n. m.
mapa KČT: č. 26 (sektor C4).
Asi 4,5 km severovýchodně od Hronova a 700 m západně od Bezděkova nad Metují byl vedle silnice založen dnes již opuštěný lom (foto 1 a 2). Přístup je velmi snadný, lom leží po levé straně silnice do Bezděkova, asi 200 m za odbočkou z hlavní silnice č. 303 Hronov – Police nad Metují (mapa 1).
Karbonská a permská sedimentární výplň vnitrosudetské pánve je ve své centrální části překryta křídovými sedimenty tzv. polické pánve (mapa 2). Tyto horniny jsou součástí rozsáhlejší struktury české křídové pánve, která vznikala během opakovaných mořských transgresí v období svrchní křídy. Její malá část tvořící pokryv karbonských a permských hornin Broumovského výběžku se označuje jako oblast hejšovinská. Zachovaly se zde vrstevní sledy sedimentů odpovídající svým stářím stupňům cenoman a turon.
V širším okolí Police nad Metují, zejména v pěkně odkrytých profilech údolím řeky Metuje, vystupují na povrch sedimenty vzniklé ve stupni střední turon. Tyto horniny, běžně rozšířené v mnoha částech celé české křídové pánve, můžeme řadit k rozsáhlému souboru vápnitých jílovců a slínovců (opuk) nebo jílovitých vápenců. Vznikaly ve větších vzdálenostech od mořského pobřeží a hlubších částech sedimentační pánve s omezeným přínosem pevninského materiálu. Směrem k severovýchodu tyto typy postupně přecházejí do kvádrových pískovců Broumovských stěn, které reprezentují tu část sedimentačního prostoru, kde se intenzivně uplatňoval přínos materiálu z pevniny.
V lomu u Bezděkova nad Metují najdeme horniny středně turonského stáří řazené do jizerského souvrství. S ohledem na kolísání podílu vápnité a klastické složky horniny je můžeme klasifikovat jako písčité až prachovité vápence nebo vápnité pískovce (foto 3, 4, 5 a 6). Obsah uhličitanů v nich může místy dosahovat až 40 %. Typická hornina z této lokality obsahuje vápnitou složku převážně kalového charakteru s běžnými schránkami mikrofosilií (foto 9). Klastická složka horniny je tvořena polozaoblenými zrny křemene, v malém množství je přítomen plagioklas, úlomky muskovitu a ojedinělý glaukonit (foto 10 a 11). Běžnou součástí prachovcovo-slínovcového komplexu sedimentů středně turonského stáří jsou bochníkovité konkrece prachovitých vápenců (foto 7 a 8) s hojným obsahem mikroskopických jehlic hub (spongilie).